Jalovcové stráně, vřesoviště a balvany rozeseté pod žulovým hřbetem. Tak vypadá přírodní rezervace Hadí vrch u Starého Města pod Landštejnem, jedno z pozoruhodných míst České Kanady. Na ploše přibližně 13,2 hektaru chrání zachovalou krajinu vrcholu Výhon a jeho svahů, která je cenná nejen vzhledem, ale také výskytem řady vzácných druhů.
Lokalita leží v nadmořské výšce zhruba 607 až 646 metrů, samotný Výhon dosahuje přibližně 647 metrů. Rezervace byla vyhlášena v roce 1987 a od roku 2009 je součástí evropsky významné lokality Natura 2000. Jejím hlavním posláním je ochrana jalovcových formací na podhorském vřesovišti.
Pastviny, které vytvořily krajinu
Dnešní podoba Hadího vrchu není jen dílem přírodních procesů. Území bývalo kompletně odlesněné a sloužilo jako obecní pastvina. Právě pravidelné spásání pomáhalo udržovat otevřené plochy, na nichž se dařilo jalovcům, vřesu a dalším rostlinám.
Významná změna přišla po poválečném vystěhování obyvatelstva. Zanikla nedaleká obec Rajchéřov a krajina se v období existence pohraničního pásma dlouho udržovala jen minimálně. Opuštěné pastviny začaly zarůstat náletovými dřevinami, zejména borovicí lesní. Část náletů byla později odstraněna a otevřené plochy se příležitostně obnovují pastvou koz a ovcí.
Nejvýraznější rostlinou rezervace je jalovec obecný. Podle krajských informačních materiálů zdejší populace patří k největším v jižní části Čech. Jalovce rostou především ve střední části vřesoviště, ale objevují se také v podrostu náletového lesa na svazích. Doprovází je vřes obecný, borůvka černá, metlička křivolaká nebo krušina olšová. Vzácně se zde uvádí také hadí mord nízký a hrušeň polnička; z minulosti je doložen výskyt prhy arniky.
Žulový hřbet a moře balvanů
Hadí vrch zaujme i milovníky neživé přírody. Podloží tvoří drobně až středně zrnitá dvojslídná žula číměřského typu, která náleží k moldanubickému plutonu. V nejvyšší části Výhonu se díky působení mrazu vytvořily nízké mrazové sruby. Hornina se zde odlučuje v deskách a pod skalními stupni se rozkládá balvanové moře.
Tyto útvary nejsou jen působivou kulisou. Rozvolněné balvany, skalní štěrbiny a teplejší otevřené stráně vytvářejí různorodá stanoviště pro rostliny, plazy i bezobratlé. V rezervaci se uvádí například slepýš křehký, ještěrka živorodá a zmije obecná. Žijí zde také dva druhy střevlíků a zvláště chráněný bělopásek tavolníkový.
Motýlí unikát v podhorském vřesovišti
Mimořádnou pozornost přitahuje drobný motýl pernatuška vřesovištní. Regionální turistické podklady uvádějí Hadí vrch jako jediné známé místo v České republice, kde se tento druh vyskytuje. Toto označení je vhodné chápat s určitou opatrností, protože stručný profil rezervace v oficiální databázi ochrany přírody jej nezmiňuje. Přesto motýl dobře dokládá, jak cenné mohou být i relativně malé zbytky tradiční krajiny.
Podobná místa potřebují citlivou péči. Kdyby se vřesoviště znovu zcela uzavřelo nálety, změnily by se světelné i mikroklimatické podmínky a řada zdejších druhů by postupně mizela. Ochrana proto neznamená jen ponechat území bez zásahu, ale také odstraňovat náletové dřeviny a podle potřeby obnovovat pastvu.
Výlet s ohledem na režim rezervace
Hadí vrch se nachází mezi silnicí spojující Novou Bystřici se Starým Městem pod Landštejnem a státní hranicí s Rakouskem. Lokalita nemá běžnou poštovní adresu, proto je při plánování praktičtější použít mapu a hledat název Hadí vrch nebo okolí Starého Města pod Landštejnem.
Podle aktuálních regionálních informací byl v posledních letech vstup do rezervace vlastníkem omezen a přístup zajišťovala zamčená brána. Před cestou je proto nutné ověřit současný režim a v žádném případě nevstupovat přes zákaz. Pokud je návštěva povolena, patří k samozřejmostem šetrný pohyb, nepoškozování jalovců ani skalních útvarů a respektování případných cest či vyznačených hranic. Hadí vrch je totiž cenný právě proto, že si uchoval kousek krajiny, která jinde postupně zarostla nebo zanikla.