Stačí se vydat ze Slavonic směrem ke Stálkovu a po zhruba kilometru a půl dorazíte k místu, které se běžnému muzeu podobá jen velmi vzdáleně. U bývalé hájenky na Stálkovské ulici vzniklo dřevěné království Karla Tůmy, lesního technika a celoživotního sběratele samorostů. Kořeny, větve a kmeny tu připomínají lidské postavy, zvířata i nejrůznější předměty. Některé dokonce slouží jako lavice, stoly, sedačky nebo prolézačky.
Když tvar hledá člověk v lese
Tůma pracoval 42 let jako lesní technik, a právě díky tomu měl k okolní krajině blízko. Většinu svých nálezů objevil v okolí Slavonic, zpravidla v okruhu několika kilometrů od hájenky. Nejde přitom o klasické řezbářské dílo. Samorosty opracovává jen omezeně – odstraní kůru, dřevo obrousí a ošetří lakem. Výsledný tvar tak z velké části určil samotný les, zatímco člověk mu pouze pomohl vyniknout.
Ve venkovní části areálu jsou k vidění velké kmeny a kořeny, totemy, přírodní posezení, ohniště i bonsaje. Menší exponáty se ukrývají v garáži a bývalé stodole. Mezi nimi jsou dřevění ptáci, zvířata, veverky, jezevčíci nebo jeleni. Oficiální turistické informace hovoří o více než 600 vystavených kusech. Celá sbírka je však větší a v minulosti se uvádělo, že Tůma nashromáždil přes tisíc samorostů.
Hájenka s filmovou stopou
Místo zaujalo také filmaře. Areál se objevil ve filmu Cesta z města, samorosty se dostaly rovněž do filmu Pelíšky a hájenku navštívila televize v rámci pořadu Toulavá kamera. Některé výrazné dřevěné artefakty tak získaly vlastní filmový příběh. Zmiňována je například palice použitá právě ve filmu Pelíšky.
Zajímavou součástí hájenky je také lovecký salonek, jehož atmosféru doplňují samorosty, kožešiny a trofeje. Starší turistické materiály připomínají rovněž lustr z čelistí ulovené zvěře. Prohlídka vnitřních prostor ale není automatickou součástí každé návštěvy, a pokud vás zajímá právě salonek nebo sbírka ve stodole a garáži, je potřeba se předem domluvit.
Soukromé muzeum bez klasických vitrín
Právě neformálnost patří k hlavním kouzlům tohoto místa. Muzeum není velkou institucionální expozicí s pevně daným návštěvnickým režimem. Spíše působí jako osobní svět svého tvůrce, který své objevy rozmístil kolem domu, do hospodářských prostor i do zahrady. Návštěvník tu neprochází řadou jednotně uspořádaných sálů, ale objevuje jednotlivé tvary podle toho, kam ho zavede pozornost.
Venkovní exponáty jsou podle aktuálních turistických informací přístupné po celý rok. Garáž a bývalá stodola se otevírají po předchozí telefonické domluvě. Otevírací doba není pevně stanovena a vstupné je dobrovolné. Před cestou je proto vhodné ověřit aktuální možnosti návštěvy na čísle +420 607 632 595. Adresa muzea je Stálkovská 23, Slavonice.
Zastavení na cestě Českou Kanadou
Muzeum samorostů se dobře hodí jako netradiční zastávka při poznávání Slavonic a České Kanady. Z historického centra Slavonic sem vede cesta směrem ke Stálkovu, takže návštěvu lze spojit s pěším nebo cyklistickým výletem po okolní krajině. Samotné město láká renesanční architekturou, zatímco hájenka nabídne úplně jiný typ zážitku: setkání s materiálem, který si zachoval přirozenou podobu a díky lidské představivosti získal nové významy.
Největší hodnotou sbírky není přesný počet exponátů ani její oficiální status, ale způsob, jakým ukazuje zdejší lesy. Křivý kořen se může proměnit v postavu, pahýl v lavičku a větev v hlavu zvířete. U Slavonic tak vzniklo ojedinělé místo, kde se hranice mezi přírodou, řemeslem a fantazií neustále prolíná.