Jen málokteré pražské koncertní místo spojuje hudební historii, výraznou architekturu a současný kulturní provoz tak přirozeně jako kostel sv. Šimona a Judy. Právě sem zamíří v úterý 8. prosince 2026 Händelův Mesiáš, jedno z nejznámějších duchovních děl evropského baroka. Adventní večer začne v 19 hodin.
Provedení pořádá Belcrea Art v rámci koncertní sezony 2026/2027. Účinkovat budou soubory Musica Florea a Collegium Floreum, které povede dirigent Marek Štryncl. Sólistické party zazpívají Kristýna Kůstková, Markéta Cukrová, Ondřej Holub a Roman Janál. Dostupné informace zatím neupřesňují hlasové obory jednotlivých sólistů ani to, zda zazní celé oratorium, nebo vybraná verze. Bezpečné je proto mluvit jednoduše o provedení Händelova Mesiáše.
Mesiáš není jen vánoční hudba
Händelovo oratorium s katalogovým označením HWV 56 bývá dnes pevně spojováno s adventem a Vánocemi. Jeho obsah je ale mnohem širší než samotný příběh Kristova narození. Dílo sleduje cestu od starozákonních proroctví přes narození Ježíše a pašijové události až ke zmrtvýchvstání a vykoupení.
Georg Friedrich Händel Mesiáše vytvořil v Londýně během několika týdnů v roce 1741. Poprvé zazněl 13. dubna následujícího roku v Dublinu a později se pravidelně vracel do repertoáru také v Londýně, mimo jiné v rámci dobročinných koncertů. Právě spojení slavnostní hudby, sborových scén a duchovního tématu z něj postupně učinilo dílo, které si našlo pevné místo v předvánočním koncertním kalendáři.
Hudba v prostoru bývalého kostela
Kostel sv. Šimona a Judy stojí na Starém Městě na nároží ulic Dušní a U Milosrdných. Jeho historie sahá ke špitálu s kaplí, který na tomto místě existoval už před rokem 1354. Kapli tehdy vysvětil pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic.
Dnešní stavba vznikala v letech 1615 až 1620. Po bitvě na Bílé hoře ji císař Ferdinand II. předal řádu Milosrdných bratří a po přestavbě byl kostel v roce 1632 znovu vysvěcen. Výraznou podobu získal především během úprav v 18. století. Na sochařské výzdobě se podílel Ferdinand Maxmilián Brokoff a iluzivní malbu presbyteria dokončil Josef Hager v roce 1773.
Návštěvníka dnes upoutá především barokní výzdoba, malované architektonické iluze, hlavní oltář a historické varhany. Podle materiálů FOK na zdejší nástroj hráli také Wolfgang Amadeus Mozart a Joseph Haydn. Tuto informaci je však třeba chápat jako součást tradice uváděné v materiálech ke kostelu, nikoli jako podrobně doložený popis konkrétních návštěv.
Od středověkého špitálu ke koncertní síni
Kostel prošel rozsáhlou rekonstrukcí v letech 1989 až 1993. Od 29. srpna 1993 slouží jako koncertní síň, v níž se konají komorní a sólové koncerty, výstavy, nahrávání i rozhlasové a televizní přenosy. Původně sakrální prostor je dnes odsvěcený, jeho historický charakter však zůstává jedním z hlavních důvodů, proč je návštěva koncertu zároveň výpravou za pražskými památkami.
Zajímavý doklad starších dějin přinesl také archeologický průzkum při rekonstrukci. V severní lodi byl objeven poklad 350 stříbrných mincí z období vlády Jiřího z Poděbrad a Maxmiliána II. Historie místa tak není ukryta pouze v barokních freskách a sochách, ale také v nálezech pod podlahou.
Prosincový večer s Musicou Floreou
Musica Florea vznikla v roce 1992 z iniciativy violoncellisty a dirigenta Marka Štryncla. Soubor se věnuje stylově poučené interpretaci a pracuje s originálními historickými nástroji nebo jejich kopiemi. Jeho repertoár sahá od baroka až do 20. století. Na něj navázané Collegium Floreum tvoří profesionální zpěváci, sbormistři, učitelé, hlasoví poradci a studenti zpěvu se zájmem o historickou interpretační praxi.
Koncert se koná v sále s kapacitou přibližně 400 míst; podle informací FOK je k dispozici také pět míst pro invalidní vozíky a prostor je temperovaný. Vstupné je podle aktuální nabídky uváděno zhruba mezi 450 a 600 korunami. Protože jde o termín v prosinci 2026, vyplatí se před návštěvou ověřit aktuální cenu, dostupnost vstupenek i případné změny v obsazení. Místo konání lze hledat pod adresou Dušní, případně U Milosrdných, Praha 1.