Osmiboká kostnice stojící vedle kostela svatého Havla je na první pohled nenápadná, přesto patří k nejzajímavějším částem areálu na zbraslavském vrchu Havlín. Uvnitř se nachází skleněný oltář vytvořený Vladěnou Tesařovou. Kostel i kostnice přitom nejsou izolovanými památkami: stojí uprostřed fungujícího hřbitova, který připomíná, že jde o místo s duchovním významem i v současnosti.
Místo s historií sahající do středověku
První písemná zmínka o kostele se podle farnosti vztahuje k roku 1115. Vrch, na němž stojí, se ve starších zápisech označoval jako Osek; dnes nese jméno Havlín. Už samotná poloha vysoko nad Zbraslaví pomáhá vysvětlit, proč je kostel v krajině tak výraznou dominantou.
Stavební minulost místa nelze shrnout jediným slohovým označením. Farnost připomíná románské počátky a zbytky románského zdiva, památkový katalog však dnešní jednolodní kostel charakterizuje jako barokní stavbu z let 1733 až 1734, která vznikla přestavbou staršího gotického kostela. Při návštěvě tak stojí za to vnímat stavbu jako výsledek několika proměn, nikoli jako neporušený románský celek.
Od farního kostela k hřbitovnímu
Kostel býval farním, od roku 1784 slouží jako hřbitovní. Areál tvoří také ohradní zeď se vstupní branou a torzo zvonice. K západnímu průčelí vede monumentální kamenné schodiště, které zdůrazňuje příchod ke kostelu a jeho postavení nad městem.
Proměny stavby připomíná i její někdejší vybavení. Významnou památkou byl trojdílný dřevěný renesanční oltář. Z bezpečnostních důvodů je uložen mimo kostel; jeho nynější místo uložení není v dostupných údajích spolehlivě potvrzeno. I bez něj je příběh oltáře připomínkou, že péče o historické předměty někdy znamená oddělit je od prostoru, pro který byly vytvořeny.
Kostnice s moderním oltářem
Osmiboká kostnice stojí východně od apsidy kostela. Její půdorys ji odlišuje od běžných staveb v okolí a uvnitř se setkává historická funkce místa se současným uměleckým pojetím. Skleněný oltář Vladěny Tesařové nabízí nečekaný kontrast k starému zdivu a hřbitovnímu prostředí. Právě spojení kostela a kostnice dává areálu osobitost: vedle sebe tu stojí různé způsoby, jimiž lidé připomínali víru, smrt i památku zemřelých.
Okolí kostela je navíc evidováno jako významná archeologická lokalita nejvyšší kategorie. Tento údaj sám o sobě neznamená, že jsou zdejší nálezy běžně k vidění. Ukazuje ale, že Havlín má hodnotu nejen jako soubor historických staveb, nýbrž i jako území, jehož minulost může být důležitá pod povrchem.
Návštěva v klidném režimu
Kostel leží v areálu stále využívaného hřbitova, proto je vhodné chovat se zde ohleduplně a respektovat pietní charakter místa. Zvenčí lze prohlédnout kostel, hřbitovní areál i samostatnou kostnici. Pravidelná otevírací doba pro běžné prohlídky interiéru ani volný přístup do kostnice nejsou potvrzeny, takže není jisté, že budou při návštěvě přístupné.
Farnost uvádí nedělní pravoslavnou bohoslužbu od 10 hodin; od 26. května 2019 se zde scházejí také ukrajinští pravoslavní věřící. Rozpis se může měnit, a proto je dobré si aktuální informace před cestou ověřit. I při krátké zastávce zvenčí však Havlín nabízí možnost poznat místo, kde se v jediné hřbitovní enklávě prolíná středověký původ, barokní podoba, památková péče a živá náboženská tradice.