Veřejnost si ji dlouho spojovala především s obrazem mimořádně krásné filmové hvězdy. Hedy Lamarr však byla také vynálezkyní, která se spolu s hudebníkem Georgem Antheilem podílela na návrhu komunikačního systému využívajícího přeskakování mezi frekvencemi. Právě tento princip se později stal jedním z předchůdců technologií bezdrátové komunikace. Výstava Hedy Lamarr: Žena mnoha tváří v pražském Rakouském kulturním fóru ukáže, proč se její příběh nevejde do jediné životní role.
Vídeňská rodačka mezi Evropou a Hollywoodem
Hedy Lamarr se narodila roku 1914 ve Vídni jako Hedwig Kieslerová do židovské rodiny. Později se prosadila jako herečka nejprve v evropském, následně i v hollywoodském filmu. Dobové materiály ji představovaly jako jednu z nejkrásnějších žen světa, tento obraz však zakrýval další stránky její osobnosti.
Pražská expozice sleduje jednotlivé etapy jejího života a nezůstává pouze u filmové kariéry. Připomíná také její komplikovaný osobní život, vynálezeckou činnost a stopy, které po sobě zanechala v Praze. Návštěvník tak může známou hollywoodskou tvář vnímat v širším středoevropském kontextu.
Technický nápad, který dlouho čekal na uznání
Za druhé světové války se Lamarr společně s Georgem Antheilem zabývala způsobem, jak zabezpečit komunikaci pomocí rychlého přeskakování mezi různými frekvencemi. Jejich řešení se odlišovalo od představy, že herečka může být pouze tváří před kamerou. Lamarr se pokoušela prosadit také jako člověk s technickými schopnostmi a vlastními nápady.
Její přínos ale nebyl doceněn okamžitě. Širší uznání přišlo až s odstupem, mimo jiné v době, kdy začal být význam bezdrátové komunikace zřejmý mnohem širší veřejnosti. Výstava přitom oprávněně varuje před zjednodušením, že Lamarr přímo „vynalezla“ konkrétní dnešní technologie. Přesnější je říci, že její patentovaný princip patřil mezi důležité předchůdce či inspirace pro pozdější bezdrátové systémy.
Žena, která odmítala jedinou nálepku
Příběh Hedy Lamarr otevírá i otázky, které přesahují filmovou a technickou historii. Jak snadno veřejnost přijme ženu jako obraz, ale obtížněji jako autoritu? A proč bývá intelekt ženy ve veřejném prostoru posuzován jinak než její vzhled? Právě napětí mezi mediálním obrazem „nejkrásnější ženy světa“ a její snahou o uznání vynalézavosti tvoří jednu z hlavních linií výstavy.
Lamarr byla šestkrát vdaná a měla tři děti. Zemřela v roce 2000 ve Spojených státech, její ostatky byly následně uloženy ve Vídni. Její životní dráha přitom nebyla přímočará a výstava ji propojuje se současnými debatami o ženském sebeurčení, emancipaci, hnutí #MeToo i možnosti opakovaně měnit vlastní směřování.
Výstava v centru Prahy
Kurátorkou pražské výstavy je dr. Danielle Spera, která se dlouhodobě věnuje kulturním projektům, židovským dějinám a výstavním konceptům. Projekt navazuje na starší výstavní počiny věnované Hedy Lamarr, mimo jiné na vídeňskou výstavu Housewife. artist. tomboy. Hedy Lamarr 110.
Výstava se koná v Galerii Rakouského kulturního fóra na adrese Jungmannovo náměstí 18 v Praze 1. Vernisáž je naplánována na úterý 6. října 2026 od 18 hodin, v němčině s tlumočením do češtiny a se vstupem zdarma. Pro běžné návštěvníky má být výstava otevřena od 7. října 2026 do 29. ledna 2027. Aktuální návštěvní hodiny je vhodné před cestou ověřit přímo u pořadatele, protože v dostupných podkladech nejsou jednoznačně uvedeny.
Rakouské kulturní fórum stojí v centru města, nedaleko stanice metra Můstek. Návštěva může být zajímavou zastávkou při objevování pražského centra, ale především nabízí příležitost podívat se na známou osobnost jinak: ne jako na zapomenutou filmovou hvězdu, nýbrž jako na ženu, která se pokoušela překročit hranice přidělené role.