Na Václavském náměstí se dá vejít do lékárny, která funguje v domě s více než stoletou historií. Adamova lékárna na adrese Václavské náměstí 775/8 není muzeem ani samostatnou expozicí, přesto nabízí setkání s původním prostředím, jaké se v běžném městském provozu dochovalo jen zřídka. V přízemí zůstaly původní lékárenské regály a v interiéru také řada architektonických a řemeslných detailů.
Dům, v němž se potkává několik epoch
Dnešní podoba domu vznikla v letech 1911–1912 podle projektu Matěje Blechy a Emila Králíčka. Nová stavba navázala na starší objekt: z něj se zachovaly sklepy a část přízemí. Dům tak není pouze dokladem architektury počátku 20. století, ale nese v sobě i starší stavební vrstvu.
Architektonicky ho nelze jednoduše zařadit do jediné přihrádky. Ve spodních podlažích se objevují historizující prvky, zatímco celkový výraz odpovídá pozdní secesi a doplňují ho motivy moderny i kubismu. Právě tato kombinace dává domu osobitý charakter: nepůsobí jako čistě secesní celek, ale jako stavba zachycující dobu, kdy se architektura rychle proměňovala.
Průčelí, které stojí za pozornější pohled
Při procházce kolem domu se vyplatí zvednout oči od výkladů a podívat se na členění průčelí. K výrazným prvkům patří oválná arkáda, ateliérová nástavba a arkýř, který nesou sochařské postavy. Dům tak nabízí více než jen dekorativní fasádu: jeho jednotlivé části vytvářejí členitou kompozici a upozorňují na přechod od starších forem k novým architektonickým přístupům.
V kontextu dolní části Václavského náměstí patří k pestré zástavbě, kde se vedle sebe setkávají domy z různých období a s odlišným výrazem. Adamův dům zaujme právě tím, že se v něm historické prvky nesnaží zakrýt novější podobu. Starší části zůstávají součástí jeho příběhu a modernější architektura na ně navazuje.
Lékárna jako živý interiér
Nejzajímavější část návštěvy čeká uvnitř. Tradice lékárny v domě pokračuje dodnes a v přízemí jsou zachovány původní regály. K nim se přidávají další původní architektonické a uměleckořemeslné prvky. Nelze tedy předpokládat, že veškeré dnešní vybavení pochází z roku 1912, ale dochované části umožňují vnímat prostor jako víc než jen historickou kulisu.
Protože jde o fungující provozovnu, návštěva se řídí jejím běžným režimem. Není doložen samostatný systém prohlídek interiéru; při vstupu je proto vhodné počítat s tím, že hlavním účelem prostoru je poskytování lékárenských služeb. Při prohlížení detailů nebo fotografování je ohleduplné respektovat práci personálu i ostatní zákazníky.
Malá zastávka na známém náměstí
Adamova lékárna může být příjemným důvodem zpomalit při cestě rušným centrem Prahy. Zvenčí připomíná, jak různorodá je architektura Václavského náměstí; uvnitř zase propojuje památkovou hodnotu s každodenním využitím. Právě to je na místě výjimečné: dům nežije jen jako připomínka minulosti, ale dál slouží účelu, pro který se lékárenská tradice v jeho přízemí uchovala.