Alfons Mucha nebyl jen autorem plakátů a představitelem secese. Patřil také k výrazným osobnostem českého svobodného zednářství. Právě jeho příběh je jedním z důvodů, proč může být komentovaná vycházka po pražských stopách lóží zajímavá i pro ty, kteří se o toto téma běžně nezajímají.
Vycházka „Po stopách svobodných zednářů v Praze“ začíná na Jungmannově náměstí před sochou Josefa Jungmanna. Odtud se účastníci vydají za příběhy spolků, osobností a míst, která připomínají působení zednářů v hlavním městě. Konkrétní trasa se může podle programu lišit, její těžiště však tvoří historické centrum Prahy a dochované stopy v městské architektuře.
Od osvícenství k pražským lóžím
Svobodné zednářství se zrodilo v prostředí anglického osvícenství 18. století. Jeho podstatou není pouze tajemství, s nímž bývá často spojováno v populární kultuře, ale také filozofické a morální úvahy, spolkový život a práce se symboly. Pražská vycházka se proto zaměřuje na to, jak se toto hnutí dostávalo do českého prostředí, kdy se v Praze objevilo a jakou podobu získaly zdejší lóže.
Výklad má účastníkům pomoci číst město trochu jinak. U některých budov a adres se hledají souvislosti se zednářskými lóžemi, jinde mohou pozornost upoutat symboly nebo příběhy lidí, kteří se pohybovali ve veřejném, kulturním či vědeckém životě. Nejde přitom o prohlídku jednoho uzavřeného areálu, ale o městskou procházku po historických místech.
Alfons Mucha a československé zednářství
Alfons Mucha byl do svobodného zednářství přijat v Paříži 25. ledna 1898. Po vzniku Československa se zapojil také do budování české zednářské organizace. Jeho výtvarné schopnosti se promítly do praktické i symbolické podoby spolkového života.
Pro české zednářské prostředí navrhoval odznaky, razítka, hlavičkové papíry a diplomy. Podílel se také na českém názvosloví a stanovách a překládal obřad označovaný jako „vnos světla“. Mucha tak propojuje dvě na první pohled odlišné části pražských dějin: známou secesní kulturu a méně viditelnou historii spolkového života.
Konkrétní místa a přerušená historie
Jedním z důležitých bodů spojených s českým zednářstvím je Husova ulice 9. Od podzimu 1923 se zde nacházela místnost prvního společného chrámu československých zednářských lóží. Taková adresa ukazuje, že zednářská historie není jen souborem neurčitých legend, ale také dějinou konkrétních prostor a lidí.
Mezi významné české lóže patří Lóže Národ, založená 28. března 1919. Její členové pocházeli z různých oblastí veřejného života – z politiky, lékařství, vědy, literatury, žurnalistiky i výtvarného umění. Působení lóží však nebylo nepřerušené. České zednářství bylo rozpuštěno za nacistické okupace a činnost Lóže Národ skončila 14. října 1938. Další přerušení přišlo v roce 1951 během komunistického režimu. Obnova byla možná až po jeho pádu.
Co si z vycházky odnést
Téma láká také díky představě tajných znamení a skrytých poselství. Při procházce je ale užitečné rozlišovat mezi tím, co lze historicky doložit, a tím, co vzniklo jako legenda. Zednářství mělo uzavřenou spolkovou strukturu a vlastní symboliku, nelze je však zúžit pouze na obraz tajné organizace ovládající dění v metropoli.
Aktuálně uváděný termín vycházky připadá na neděli 3. ledna 2027 od 10 hodin. Sraz je před sochou Josefa Jungmanna na Jungmannově náměstí v Praze 1. Program původně počítá se vstupným 220 korun, tento údaj i samotný termín je však vhodné před návštěvou ověřit, protože se mohou změnit. Podobné vycházky Pražské vlastivědy obvykle trvají přibližně dvě hodiny, mívají omezenou kapacitu a vyžadují vstupenku předem.