Jen málokteré odpočívadlo dokáže spojit pohádkovou atmosféru, geologickou zajímavost a nečekaně silnou historickou připomínku. Heřmanické peklo v obci Heřmanice u Frýdlantu je drobný venkovní areál, kde návštěvníky vítá skupina dřevěných čertů, čertice i malých čertíků. Stojí naproti přírodní památce Kodešova skála, v krajině údolí řeky Olešky.
Čertovské zastavení pro malé i velké
Dominantou místa jsou dřevěné postavy. Základní soubor tvoří pět dospělých čertů, jedna čertice a dva malí čertíci. Společnost jim dělá trojice medvědů a nechybí ani další výrazné prvky – kovová maska s pavučinou nebo trůn, na který si lze usednout a pořídit fotografii.
Heřmanické peklo není klasická turistická atrakce s pokladnou, prohlídkovým okruhem či krytou expozicí. Je to spíše nápadité zastavení u cesty, které potěší děti a dospělým nabídne krátký odpočinek. Podle obecních informací je areál přístupný volně a bez časového omezení po celý rok. Podoba jednotlivých figur a doplňků se však může postupně měnit.
Napříč proti čedičovým sloupcům
Největší smysl má návštěva pekla ve chvíli, kdy ji spojíte s Kodešovou skálou. Ta je přírodní památkou od roku 1997 a zaujme čedičovým masivem, jehož sloupce jsou uspořádané vějířovitě. Chráněné území má rozlohu pouhých 0,11 hektaru, přesto jde o pozoruhodný geologický detail, který dokáže zpestřit i krátký rodinný výlet.
Právě kontrast mezi pohádkovými čerty a skutečnou horninou dává tomuto místu osobitost. Zatímco Heřmanické peklo působí hravě a trochu strašidelně, skála připomíná dávné sopečné procesy, které utvářely zdejší krajinu. Kolem se rozprostírá údolí Olešky a okolí vybízí k pomalejší procházce.
Místo s vážnou historickou stopou
Kodešova skála ovšem není jen přírodním útvarem. Její název připomíná frýdlantského učitele Otakara Kodeše, který byl u skály 22. září 1938 zastřelen příslušníkem sudetoněmeckého oddílu. Tato událost dává návštěvě další, podstatně vážnější rozměr.
Pohádkově laděné Heřmanické peklo tak stojí v bezprostřední blízkosti místa, které připomíná napjaté období před druhou světovou válkou. Nejde o důvod k obcházení čertovského zastavení, spíše o příležitost vnímat zdejší krajinu v širších souvislostech. Během jednoho krátkého výletu se tu potkává lidová imaginace, geologie i moderní historie.
Součást Heřmanického turistického okruhu
Obec zařazuje Heřmanické peklo mezi body místního turistického okruhu. Ten zahrnuje také Kodešovu skálu, čedičový lom, hrázděné domy, pozůstatky bývalé úzkokolejky a další zajímavosti zachycené v obecní turistické mapě. Výlet tak nemusí skončit u několika fotografií s čerty.
Jako zázemí a orientační bod se v obecních materiálech objevuje Hospůdka u Kodešovy skály. V okolí je uváděno také parkování, jeho aktuální možnosti je ale rozumné před cestou ověřit. Heřmanické peklo se hodí především jako krátká zastávka při pěším výletu nebo rodinném putování po okolí, nikoli jako cíl na celý den.
Kdy vyrazit
Areál je zajímavý v každém ročním období. V létě může být příjemným zpestřením procházky kolem Olešky, na podzim vynikne v barevné krajině a v zimě získají čertovské postavy ještě výraznější atmosféru. V prosinci se zde podle obecních informací někdy konají setkání dětí s Mikulášem, čerty a anděly. Konkrétní termín ani program však není vhodné považovat za pevnou každoroční nabídku – aktuální informace je třeba hledat v obecním kalendáři a aktualitách.
Pokud hledáte nenáročný výlet s dětmi, který nabídne víc než jen jednu atrakci, Heřmanické peklo je sympatickým tipem. Několik dřevěných figur, přírodní památka naproti a krajina Frýdlantska tu vytvářejí malé, ale překvapivě pestré zastavení.