Hluboká nad Vltavou není přesnou kopií Windsoru, přesto se jí přezdívka „český Windsor“ drží právem. Právě anglický královský zámek se stal hlavní inspirací rozsáhlé romantické přestavby, která proměnila původní sídlo v jednu z nejpůsobivějších památek jižních Čech. Zámek stojí na skalnatém ostrohu nad Vltavou, asi 15 kilometrů severně od Českých Budějovic.
Od královského hradu k romantické rezidenci
Na místě dnešního zámku stával od poloviny 13. století královský hrad. V průběhu staletí se měnil podle potřeb svých majitelů i podle dobového vkusu. Za Viléma z Pernštejna získal pozdně gotickou podobu, v 16. století se za pánů z Hradce proměnil v třípodlažní renesanční zámek a po Bílé hoře byl upraven také jako pevnost.
Schwarzenbergové získali Hlubokou v roce 1661. Nejprve ji nechali přestavět barokně podle návrhu Pavla Ignáce Bayera. Současná podoba však vznikala až od konce 30. let do začátku 70. let 19. století. Impulzem byly cesty knížete Jana Adolfa II. Schwarzenberga do Anglie. Při druhé z nich, v roce 1839, cestovala také jeho manželka Eleonora, rozená princezna z Liechtensteinu.
Přestavbu zahájil vídeňský architekt Franz Beer, po jeho smrti na díle pokračoval především schwarzenberský stavitel Damasus Deworetzky. Výsledkem je stavba s věžemi, cimbuřím, nárožními arkýři a bohatou dekorací, která působí jako romantická představa šlechtického sídla. Věž dnešního zámku vznikla po roce 1847 na místě starší barokní věže, jež se zřítila.
Eleonora a svět aristokratického bydlení
Na výsledné podobě Hluboké se výrazně podílela kněžna Eleonora. Neovlivňovala jen reprezentativní vzhled rezidence, ale také módu, společenský život a vybavení jednotlivých místností. Návštěvník tak dnes neprochází prázdnou historickou kulisou, ale domem, který měl sloužit skutečnému každodennímu životu i okázalému přijímání hostů.
Reprezentační pokoje zdobí dřevořezby, obklady z ušlechtilého dřeva, složité parkety, vitráže, lustry, delftská keramika a obrazy evropských mistrů 16. až 18. století. K nejzajímavějším prostorům patří velká jídelna s flámskými tapiseriemi ze 17. století. Pozornost přitahuje také orientální koberec ze 16. století s buddhistickými symboly čintámani, který je označován za světový unikát.
Součástí reprezentační trasy jsou mimo jiné ranní salon, čítárna, kuřácký salon, knihovna, jídelny, osobní pokoje kněžny Eleonory a zbrojnice. Zámecká knihovna ukrývá více než deset tisíc svazků. Portréty Schwarzenbergů a další rodové sbírky pak připomínají, že Hluboká byla nejen domovem, ale také místem, kde se vytvářel obraz rodu.
Kuchyně, výtahy i pokoje pro hosty
Hluboká stojí za návštěvu také díky méně okázalým částem. Soukromé apartmány ukazují, jak vypadalo zázemí knížecího páru. Trasa vede přes loveckou jídelnu, přípravnu, pracovnu, mramorový sál, ložnici, pokoj pro služku i původní koupelnu s toaletou. Dochovaly se rovněž osobní a nákladní výtahy.
Anglickou inspiraci je možné sledovat v zámecké kuchyni. Nachází se v severní části suterénu, odděleně od obytných prostor, aby provoz velkých sporáků co nejméně rušil život v reprezentativních patrech. Prohlídka zahrnuje také cukrárnu a historické výtahy z počátku 20. století.
Hostinské pokoje byly zpřístupněny až v roce 2017. Tři apartmány a další místnosti přibližují, jak byli na Hluboké ubytováváni příbuzní, přátelé a významní hosté. Zajímavou součástí je Stříbrnice s kolekcí schwarzenberského stříbra, jednou z nejlépe dochovaných sbírek svého druhu.
Park, výhledy a nový příběh Adolfa Schwarzenberga
Zámecký park není pouze dekorativním rámcem stavby. Je součástí širší romanticky komponované krajiny s rybníky, oborami, alejemi a bažantnicemi. Parkem vede přibližně 2,5 kilometru dlouhá naučná stezka s deseti zastaveními. Věnuje se historii areálu, rostlinám, ptákům, hmyzu i technickým zajímavostem, jako jsou jezírko, vodojem nebo Štekl. Trasa je nenáročná a po krátké objížďce zvládnutelná i s kočárkem.
V sezoně 2026 přidává zámek další důvod k návštěvě. Výstava Africké cesty Adolfa Schwarzenberga představuje sedm cest posledního soukromého majitele Hluboké mezi lety 1929 a 1950. Dobové fotografie, dokumenty, suvenýry a etnografické předměty doplňuje černobílý zvukový film z východní Afriky, který Adolf Schwarzenberg natočil v roce 1935. Výstava je v návštěvnickém centru za pokladnou a vstup na ni je zdarma; podle aktuálního oznámení má být přístupná do konce roku 2026.
Jak návštěvu naplánovat
V hlavní sezoně si lze vybrat z okruhů Reprezentační pokoje, Soukromé apartmány, Kuchyně, Hostinské pokoje a Věž. Mimo sezonu bývá dostupná také zimní trasa. Jednotlivé prohlídky se liší délkou i kapacitou, proto je vhodné předem ověřit aktuální návštěvní dobu a případně koupit vstupenky online. Zámek nabízí bezbariérový vstup do několika okruhů, do parku, zahrad a na nádvoří; návštěvu s vozíkem je lepší předem konzultovat se správou.
Hluboká je dostupná autem i autobusem, z města ke zámku vede pěší cesta. Vlakové zastávky leží nejméně tři kilometry daleko. Výlet lze spojit s návštěvou Alšovy jihočeské galerie v bývalé jízdárně, zoologické zahrady, cyklostezky podél Vltavy nebo okolní krajiny rybníků a obor. Právě propojení zámku, parku a jihočeské krajiny dělá z Hluboké místo, které nabízí mnohem víc než působivý pohled na romantickou fasádu.