Stezka podél Židovy strouhy nevede pohodlným chodníkem, na kterém by člověk jen bezstarostně kráčel krajinou. Místy se přibližuje přímo ke korytu, překonává kameny a kořeny a potok je potřeba několikrát přejít. Právě v tom spočívá její kouzlo. Dolní tok u Bechyně nabízí neobvykle dobrodružný výlet krajinou, která působí mnohem divočeji, než by napovídala blízkost města.
Kaňon vyhloubený vodou
Židova strouha, někdy označovaná také jako Židovka, je přibližně 20,5 kilometru dlouhý levostranný přítok Lužnice. Nejzajímavější část se nachází mezi oblastí Hodonic a Nuzic a soutokem s Lužnicí. Potok se zde zařezává do hlubokého údolí, jehož stěny tvoří voda erodující bechyňskou ortorulu. Skalní masivy jsou místy podemleté a vytvářejí převisy nad korytem, zatímco proud si v nivě razí cestu mezi hlinitými písky a fluviálními usazeninami.
Údolí je pozoruhodné také svými zaklesnutými meandry. Na skalních hřbítcích se zachovaly fragmenty reliktních borů a acidofilních doubrav, ve svazích přecházejících k suťovým lesům. Ve vlhčí nivě rostou olše. Skály pokrývají mechy, lišejníky a rostliny přizpůsobené životu ve štěrbinách silikátových hornin. Přírodní památka dnes chrání území o rozloze 43,038 hektaru. Ochrana byla poprvé vyhlášena v roce 1988, nové vymezení a podmínky ochrany nabyly účinnosti 16. října 2025.
Výlet, který vyžaduje pevné boty
Nejhezčí turisticky schůdný úsek měří přibližně sedm kilometrů a vede od oblasti Kálalova mlýna směrem k ústí do Lužnice. Cestou se dá odbočit k hradišti Hradec u Nuzic. Pravěké opevnění leží na ostrožně sevřené meandrem Židovy strouhy a dodává výletu další vrstvu: přírodní scenérie se tu potkává s dávnou historií osídlení.
Delší varianta z Týna nad Vltavou do Bechyně měří 18,4 kilometru a zabere zhruba pět a půl hodiny. Začíná u autobusového nádraží, po žluté značce míří k potoku a následně pokračuje podél Židovy strouhy k Lužnici a dále do Bechyně. Trasa kombinuje zpevněné i nezpevněné cesty a je hodnocena jako středně náročná. Není vhodná pro kočárky ani vozíčkáře.
Po dešti může být cesta výrazně náročnější. V některých místech chybějí lávky a vodu je nutné překonat po kamenech nebo broděním. Hodí se proto pevná obuv s dobrou podrážkou, případně boty, kterým nevadí namočení. Při vyšším průtoku je rozumné výlet odložit a před cestou ověřit aktuální stav stezky.
Od pověstí k filmovým kulisám
Původ názvu Židova strouha není spolehlivě doložen. Vypráví se o Židech, kteří se měli ukrývat v kaňonu, o spojení s kouzelníkem Žitem, slovem žito nebo místním příjmením Čuda. Jde však o tradované teorie. Samotné pojmenování je v písemných pramenech doloženo už v popisu lesů bechyňského panství z roku 1691.
Neobvyklé údolí přitahovalo také filmaře. U potoka vznikla například kulisa čertova mlýna pro pohádku Čertova nevěsta; s lokalitou jsou spojovány také snímky Zlatí úhoři, Metráček nebo Stříbrný vítr. Filmová minulost je zajímavým doplňkem, hlavní důvod k návštěvě však leží v samotné krajině.
Soutok s Lužnicí a cesta do Bechyně
U soutoku se Židovou strouhou navazuje na výlet Stezka údolím Lužnice. Celá trasa z Plané nad Lužnicí přes Tábor a Bechyni do Týna nad Vltavou měří 55 kilometrů a jako první česká pěší trasa získala evropskou certifikaci Leading Quality Trails – Best of Europe.
Plánování v roce 2026 komplikuje poškozená visutá lávka nad Lužnicí. Strom ji zničil v noci z 5. na 6. září 2025 a obnova začala 22. dubna 2026. Podle tehdy dostupných informací Klubu českých turistů zůstával úsek mezi Bechyní a Apartmány Lužnice uzavřený, s očekávaným otevřením v září 2026. Stav lávky je proto nutné před cestou ověřit.
Po návratu lze výlet zakončit v Bechyni prohlídkou historického centra, zámku, františkánského kláštera nebo Muzea turistiky. Přírodní památka má přísnější režim ochrany: bez souhlasu není dovoleno tábořit ani rozdělávat oheň a návštěvníci by měli zůstávat na značených cestách. Židova strouha odmění nejvíc ty, kteří nikam nespěchají, respektují citlivé skalní a mechové porosty a nechají se vést vodou, stínem lesa a členitostí údolí.