Dvojice mužů s býky vítá návštěvníky u hlavního vstupu z Bubenského nábřeží. Plastiky na pylonech s pražskými znaky nejsou jen působivou ozdobou areálu, ale také připomínkou jeho původního poslání. Za vstupní branou totiž kdysi fungovala Ústřední jatka hlavního města Prahy – rozsáhlý průmyslový komplex, který měl zajistit moderní a hygienicky kontrolované zásobování města masem.
Jatka naplánovaná jako samostatný provozní celek
Areál vznikl na základě zemského zákona z roku 1889 a během let 1894 až 1895 ho podle projektu architekta a městského stavebního rady Josefa Srdínka vybudovalo město. Provoz byl slavnostně zahájen 1. července 1895. Volba místa v jižní části Holešovic nebyla náhodná. Poloha u Vltavy a železnice umožňovala snadnější dopravu zvířat, masa i potřebného materiálu.
Původní komplex tvořilo 41 objektů. Nešlo tedy pouze o několik jatečních hal, ale o důmyslně uspořádané provozní město. Součástí byly správní a administrativní budovy, burza, stáje, vlastní vodovod a kanalizace, vodárenská věž i železniční vlečka napojená na nádraží Praha-Bubny. Jednotlivé části na sebe navazovaly tak, aby mohl celý areál fungovat jako propojený technologický systém.
Červené cihly, bílé omítky a výrazná věž
Architektura jatek vychází z historizujícího pojetí průmyslových staveb konce 19. století. Typické je režné i omítané zdivo a charakteristická červeno-bílá barevnost. Jednotný vzhled dodává areálu řád, zatímco rozdílné velikosti a tvary budov stále prozrazují jejich původní funkce.
Jedním z nejvýraznějších prvků je vodárenská věž. Připomíná, že zdejší provoz byl závislý na vlastním technickém zázemí a že voda nebyla pouze běžnou součástí městské infrastruktury, ale klíčovým prvkem každodenního fungování jatek. Při procházce areálem je proto zajímavé vnímat nejen jednotlivé fasády, ale také vzájemné vztahy mezi halami, komunikacemi a technickými stavbami.
Reprezentativní vstup doplňují dvě plastiky mužských postav s býky. Jednu vytvořil Čeněk Vosmík, druhá je signována Bohuslavem Schnirchem a datována rokem 1895. Sochy spojují symboliku síly a chovu dobytka s významem městského zařízení a dodnes patří k nejlépe rozpoznatelným detailům areálu.
Od jatečního provozu k tržnici
Jatka sloužila svému účelu až do počátku 80. let 20. století. Poté se jejich využití změnilo a areál se proměnil v Pražskou tržnici. Přesný letopočet této změny se v různých pramenech liší, proto je nejpřesnější mluvit právě o počátku 80. let.
Po roce 1989 se místo rozvíjelo jako významné pražské obchodní centrum. K prodeji potravin postupně přibylo zboží nejrůznějšího druhu, restaurace, služby i kulturní provozy. Historické budovy tak dostaly nové využití, aniž by z areálu zmizel jeho industriální charakter. Některé stavby byly adaptovány, jiné odstraněny nebo upraveny, základní struktura někdejšího provozního celku však zůstává čitelná.
Co dnes v areálu sledovat
Holešovická tržnice byla v roce 1993 prohlášena za kulturní památku. Ochrana se vztahuje na vybrané budovy i na dvojici soch u hlavního vstupu. Díky tomu lze areál poznávat nejen jako místo nákupů a občerstvení, ale také jako cenný doklad průmyslové architektury 19. století.
Praktickým začátkem prohlídky je vstup od řeky na adrese Bubenské nábřeží 306/13. V areálu vede naučná stezka věnovaná jeho historii. Trasa pokračuje kolem korza a haly 22, míjí divadlo Jatka 78, vodárenskou věž a dřevěnou budovu ve východní části. Návštěvu lze spojit s gastronomií, trhy, kulturním programem nebo s obyčejnou procházkou mezi historickými objekty.
Po převzetí areálu městem v roce 2019 a svěření správy společnosti Výstaviště Praha v roce 2022 začala jeho postupná obnova a hledání nových funkcí. Budoucnost tržnice stojí na rovnováze mezi památkovou ochranou a živým městským provozem. Právě v tom spočívá její největší kouzlo: není pouhým skanzenem, ale stále fungujícím místem, v němž lze číst technickou, hospodářskou i společenskou historii Prahy.