Stačí několik kliknutí a před návštěvníkem se otevře svět, který Václav Hollar zachycoval jehlou a rydlem: města, krajiny, portréty, zvířata i rostliny. Stálá virtuální výstava Wenceslaus Hollar Bohemus – Řeč jehly a rydla zpřístupňuje grafické listy ze sbírek Památníku národního písemnictví a připomíná umělce, jehož dílo překročilo hranice Čech i několika staletí.
Od pražských vedut k evropské kariéře
Václav Hollar se narodil roku 1607 v Praze a zemřel v roce 1677 v Londýně. Jeho umělecké začátky jsou spojené mimo jiné s kopiemi děl Albrechta Dürera a s pražskými vedutami. Později působil ve Stuttgartu, Štrasburku, Frankfurtu nad Mohanem a Kolíně nad Rýnem, než se jeho životní cesta završila v Anglii.
Právě pohyb mezi různými prostředími pomáhá vysvětlit šíři jeho tvorby. Hollar nebyl pouze autorem městských pohledů. Věnoval se portrétu, krajině, architektuře, kostýmům, mapám, přírodopisným studiím i výjevům s mytologickými, historickými nebo náboženskými náměty. Podle údajů Ministerstva kultury vytvořil přibližně 400 přípravných kreseb a 3000 leptů.
Čtyři cesty Hollarovou tvorbou
Online výstava je uspořádaná do tematických okruhů, takže se v ní návštěvník nemusí orientovat podle chronologie ani podle složitého odborného katalogu. První část se věnuje pohledům na města, architektuře a krajině. Nabízí možnost sledovat, jak Hollar zachycoval podobu míst i atmosféru prostoru.
Další sekce představuje portréty a kostýmní tvorbu. Vedle podoby konkrétních lidí se zde otevírá také obraz dobového odívání a společenských typů. Třetí okruh sdružuje mytologické, bajkové a náboženské motivy. Poslední se zaměřuje na faunu, flóru a neživé předměty – tedy na oblast, v níž vyniká Hollarova pozornost k detailu.
Mezi zveřejněnými položkami se objevují například botanické a entomologické motivy Primule s motýly, housenkami a kuklami nebo Čmelák a pět motýlů. Právě podobné drobné studie ukazují, že umělcův zájem nesměřoval jen k velkým panoramatům a reprezentativním portrétům. Dokázal soustředěně pozorovat i zdánlivě nenápadné části světa.
Grafika ze sbírek Památníku
Kolekce vychází ze sbírek Jiřího Karáska ze Lvovic, Jarmila Krecara z Růžokvětu a Arna Sáňky. Díky digitálnímu zpracování se k dílům mohou dostat i lidé, kteří by se běžně nesetkali s originály uloženými ve sbírkách. Prohlížení online zároveň umožňuje porovnávat různé typy Hollarovy práce a vracet se k detailům vlastním tempem.
Zajímavé jsou také otázky, které jednotlivé exponáty otevírají. U leptu Dobrá kočka, která nemlsá se například objevuje dvojjazyčné pořekadlo, jehož původ není podle odborníků jednoznačně doložen. I takový detail připomíná, že stará grafika není jen obrazem k obdivování, ale také pramenem pro studium jazyka, kultury a každodenního života.
Výstava, která zůstala přístupná
Projekt vznikl v roce 2017 při příležitosti několika Hollarových výročí – 410 let od jeho narození, 340 let od úmrtí a 390 let od odchodu z Prahy. Součástí byla také odborná publikace Barbory Vláškové Wenceslaus Hollar Bohemus (1607–1677): ze sbírek Památníku národního písemnictví, která má 292 stran a obsahuje reprodukce i faksimile.
Původní fyzická prezentace byla spojována s hlavní budovou Památníku národního písemnictví na Strahovském nádvoří. Dnes je však důležité vědět, že nejde o aktuální výstavu v kamenném prostoru, ale o dlouhodobě dostupný digitální projekt. Památník nyní sídlí v budově Muzea literatury v Pelléově ulici v Praze 6, kde se konají expozice, výstavy a další program.
Virtuální Hollarova výstava tak může být samostatným cílem i příjemným doplněním návštěvy muzea. Nabízí klidné setkání s českým umělcem evropského významu a ukazuje, že poznávat kulturní dědictví Česka lze nejen v sálech a depozitářích, ale také prostřednictvím dobře zpřístupněných digitálních sbírek.