V nejvýše položené části Královské obory Stromovka stojí stavba, která na první pohled působí jako romantický novogotický zámek. Místodržitelský letohrádek je však mnohem starší. Jeho dějiny sahají ke středověkému loveckému hrádku a v jeho zdech se dodnes potkává několik různých stavebních období.
Objekt dnes neslouží jako běžně přístupný hrad ani jako klasické muzeum. Od roku 1946 je zde umístěno oddělení časopisů Knihovny Národního muzea. Historická budova tak ukrývá rozsáhlé sbírky novin a časopisů, odborné pracoviště i studovnu, zatímco její okolí zůstává součástí oblíbeného pražského parku.
Od královské obory k pozdně gotickému hrádku
Královská obora má středověký původ. Podle památkových údajů založil Přemysl Otakar II. v místech dnešního letohrádku menší hrádek a okolní stráně nechal ohradit. Sloužit mohl především jako zázemí při pobytu panovníka a loveckých výpravách.
Přesná podoba nejstarší stavby není doložena. Výrazná stavební etapa ale přišla v letech 1495 až 1496 za vlády Vladislava Jagellonského. Tehdy vznikla pozdně gotická podoba, z níž se podle památkového průzkumu dochovala především schodišťová věž a také okna v přízemí vnitřního paláce. S touto fází bývá spojována kamenická huť Benedikta Rieda, jednoho z významných stavitelů pozdní gotiky v českých zemích.
Rudolfinská přestavba změnila charakter stavby
Na počátku vlády Rudolfa II. prošel objekt zásadní proměnou. Původní hrádek se začal měnit v reprezentativnější sídlo. Vznikl ochoz v základní hmotě dnešního objektu a také patro s křížovými klenbami. Právě tato část stavby připomíná, že letohrádek není jednolitou novogotickou památkou, ale výsledkem postupného vývoje od pozdní gotiky k renesanci.
Renesanční stavební vrstva nebyla patrná vždy na první pohled. Potvrdil ji také památkový průzkum provázející rekonstrukci fasády, při níž odborníci odhalili konstrukce a prvky ukryté pod pozdějšími úpravami. Pro návštěvníka Stromovky tak může být letohrádek zajímavý i jako ukázka toho, jak historická stavba uchovává starší dějiny pod mladšími povrchy.
Romantická podoba z počátku 19. století
Dnešní vzhled letohrádku je z velké části výsledkem novogotické přestavby z let 1803 až 1821. Úpravy se patrně uskutečnily podle projektů F. J. Jondla nebo J. Fischera. Stavba tehdy získala podobu odpovídající romantickému zájmu o gotickou minulost a zařadila se k nejstarším romantickým stavbám v českých zemích.
Historický objekt proto spojuje dva zdánlivě odlišné dojmy. Zvenčí působí jako malebný novogotický letohrádek, uvnitř a ve stavebních konstrukcích však zůstávají stopy starších etap. Nejvýraznějším dochovaným prvkem původní stavby je schodišťová věž. Pozornost si zaslouží také historická přízemní okna vnitřního paláce a renesanční konstrukce, které se podařilo identifikovat při průzkumech.
Proč se mu říká místodržitelský
Budova měla původně sloužit nejvyššímu purkrabímu. Od roku 1849 ji začali k letnímu pobytu využívat nejvyšší královští místodržící. Právě od tohoto způsobu užívání se odvozuje název Místodržitelský letohrádek.
Stavba je dnes nemovitou kulturní památkou a objekt s číslem popisným 56 je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek. Nachází se také v ochranném pásmu pražské památkové rezervace. Jeho poloha ve vyvýšené části Stromovky navíc nabízí zajímavé pohledy do parku a směrem k Trojské kotlině.
Historická památka jako knihovna a studovna
Od poloviny 20. století je letohrádek spojen s Národním muzeem. Oddělení časopisů zde spravuje rozsáhlé fondy historického tisku a část z nich zpřístupňuje ve studovně. Věnuje se také jejich digitalizaci. Budova tedy není jen kulisou pro procházku Stromovkou, ale stále v ní probíhá odborná práce s dokumenty, které zachycují politické, kulturní i každodenní dění minulých staletí.
Studovna na adrese Královská obora 56 bývá podle informací Národního muzea otevřena ve čtvrtek, s výjimkou letních měsíců. Nejde však automaticky o možnost prohlédnout si celý letohrádek. Podmínky návštěvy a objednání dokumentů je vhodné předem ověřit u instituce. Příležitostně se konají také komentované prohlídky s omezenou kapacitou.
Nejjednodušší způsob, jak si místo vychutnat, je spojit návštěvu s procházkou Královskou oborou. Místodržitelský letohrádek připomíná, že i známý pražský park může ukrývat památku, v níž se během několika staletí vystřídal lovecký hrádek, renesanční sídlo, romantický letohrádek i odborné pracoviště Národního muzea.