Stálá expozice, která nezůstává stejná. Rozečtený svět v pražském Muzeu literatury představuje sbírky instituce v deseti tematických celcích, ale nesnaží se návštěvníka vést od jednoho století k druhému ani vyprávět jediný souvislý příběh. Místo toho otevírá různé pohledy na to, jak literatura zachycuje osobní i společenskou zkušenost.
Právě v tom spočívá její půvab: člověk nemusí postupovat podle pevně daného pořadí. Může se zastavit u tématu, které ho zaujme, a hledat vlastní souvislosti mezi autory, dobou a způsoby, jakými se literární dílo dostává k publiku. Expozice zahrnuje téměř tisíc vzácných exponátů a věnuje se literatuře 19. a 20. století.
Místo časové osy tematické zastávky
Rozečtený svět nefunguje jako přehled všech literárních období ani jako řada životopisných portrétů. Jednotlivé části vybírají konkrétní umělecká zprostředkování zkušenosti a ukazují, že literatura není jen text na stránce. Její součástí mohou být také další média a způsoby vyprávění, které pomáhají představit dílo i dobu, v níž vznikalo.
Takové uspořádání může být osvěžující i pro návštěvníky, kteří se v české literatuře dobře orientují. Známá jména tu nejsou pouze položkami v dějinách, ale vstupními body k různým tématům. A kdo přijde bez předem připravené znalosti, nemusí mít obavy, že mu unikne správný začátek. Expozici lze číst po částech a vlastní cestou.
Stálá neznamená neměnná
Název stálá expozice neznamená, že jsou všechny její místnosti jednou provždy uzavřené v neměnné podobě. Rozečtený svět se průběžně proměňuje. V únoru 2025 se obměnily tři z deseti místností a nabídly nová témata: fejetony Jana Nerudy o technickém pokroku, pobyt S. K. Neumanna na Moravě a tvorbu T. R. Fielda.
Proměnlivost dává důvod vrátit se i těm, kdo už muzeum navštívili. Zároveň připomíná, že literární sbírka nemusí být vystavena jen jedním způsobem. Změna tematického zaměření může známé autory zasadit do jiného rámce a přivést do popředí souvislosti, které při první návštěvě zůstaly stranou. Konkrétní podoba sálů se může měnit, proto je dobré aktuální informace ověřit před cestou.
Literární muzeum v historické vile
Samotné místo návštěvě dodává další vrstvu. Muzeum sídlí v Petschkově vile v Bubenči, která byla postavena v roce 1930 pro Marianne Gellertovou-Petschkovou. Po emigraci rodiny Petschků v ní až do roku 1989 působilo velvyslanectví Čínské lidové republiky. Památník národního písemnictví se do Bubenče přestěhoval v roce 2022 a proměnil se v Muzeum literatury.
Návštěva tak spojuje setkání s literaturou s poznáváním domu, jehož využití se v průběhu času měnilo. Muzeum najdete na adrese Pelléova 44/22 v Praze 6. V areálu je také kavárna a rozlehlá zahrada, takže lze návštěvu pojmout jako klidnější zastavení v této části Prahy. Otevřeno bývá od úterý do neděle, aktuální otevírací dobu a vstupné je však vhodné ověřit předem.
Pro koho se Rozečtený svět hodí
Expozice může zaujmout čtenáře, kteří chtějí nahlédnout do literárních sbírek jinak než prostřednictvím chronologického výkladu, ale také každého, koho zajímá, jak se osobní příběhy prolínají s dějinami společnosti. Tematické členění vybízí k zastavení a vlastnímu čtení vystavených souvislostí, nikoli k rychlému odškrtávání známých jmen.
Pro skupiny a školy lze po domluvě objednat komentovanou prohlídku. Rozečtený svět tak nabízí více než přehled české literatury: je to proměnlivé setkání s jejími podobami, zasazené do vily s vlastním příběhem.