Hořické trubičky nejsou jen sladkost k odpolední kávě. Mají více než dvousetletou tradici, výrazně se zapsaly do hospodářských dějin města a patří mezi české potraviny chráněné zeměpisným označením Evropské unie. Právě jejich příběh připomenou Slavnosti hořických trubiček, které se uskuteční v sobotu 29. srpna 2026 na náměstí Jiřího z Poděbrad v Hořicích.
Od rodinné tradice k vyhlášenému výrobku
Hořické trubičky tvoří tenké upečené oplatky stočené do charakteristického tvaru. Tradičně se potírají směsí rozpuštěného másla a včelího medu, někdy se sypou, plní krémem či šlehačkou a mohou být také máčené nebo polomáčené v čokoládě. Právě rozmanité podoby oblíbené speciality budou jedním z lákadel slavností.
Historické zmínky o výrobě v Hořicích a okolí sahají do roku 1812. S počátky se pojí rodinná tradice paní Líčkové a později také cukrář Karel Kofránek, který výrobu rozvinul v úspěšné podnikání. V roce 1898 si nechal patentovat elektrický přístroj na výrobu oplatek. Za rozkvětu jeho podniku se trubičky dostávaly nejen k zákazníkům v českých zemích, ale také do Francie, Anglie, Německa, Ameriky, Turecka nebo čínské Šanghaje.
Vyprávění o raněném napoleonském vojákovi či císařském kuchaři, který měl recept předat místní obyvatelce, patří k působivým legendám spojeným s výrobkem. Jako jistý historický fakt je však uvádět nelze. Doložená je především tradice výroby zachycená na začátku 19. století. Po znárodnění v roce 1949 soukromé podniky zanikly, výroba se v Hořicích obnovila v roce 1967 a po roce 1989 se znovu rozšířili soukromí výrobci.
Slavnosti na historickém náměstí
Centrem programu bude náměstí Jiřího z Poděbrad, historické srdce Hořic. Nepravidelný prostor si navzdory opakovaným požárům uchoval historizující ráz. Najdeme tu novogotickou radnici z roku 1872, novorenesanční Městský dům, pískovcový pranýř, mariánský sloup i kašnu Čtvero ročních dob.
Návštěvníci mohou počítat s ochutnávkami a prodejem hořických trubiček, stánky, řemeslným jarmarkem, hudbou a aktivitami pro děti. Podrobný harmonogram ani definitivní seznam účinkujících však nemusí být s předstihem úplný, proto je vhodné před cestou zkontrolovat aktuální informace pořadatele. Dostupné přehledy uvádějí celodenní charakter akce a vstup zdarma, i tyto údaje se ale mohou změnit.
Slavnosti přitom nejsou pouze přehlídkou sladkostí. Připomínají regionální výrobek, který má díky chráněnému zeměpisnému označení vazbu na Hořice a okolní území. Ochutnávka tak získává další rozměr: návštěvník poznává specialitu přímo v místě, kde se její tradice po generace udržuje.
Trubičková stezka zabaví malé návštěvníky
Na slavnost lze navázat krátkou procházkou do Smetanových sadů. Park založený roku 1900 z iniciativy hudebního spolku Dalibor zdobí pomníky a plastiky, mezi nimiž nechybí Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Krakonoš nebo sousoší Husité na stráži.
Pro rodiny je připravena Trubičková stezka se sedmi zastaveními. Děti při ní plní úkoly, odpovídají na otázky o historii a výrobě trubiček a hledají tajné heslo. Za správné řešení mohou podle turistických informací získat sladkou odměnu v informačním centru nebo v Galerii plastik. Stezka tak dokáže gastronomické téma proměnit v nenáročné městské dobrodružství.
Hořice, město trubiček i pískovcových soch
Sladká specialita je jen jednou z tváří Hořic. Přibližně deset minut chůze z náměstí leží areál U svatého Gotharda, kde se naplno projevuje zdejší kamenická a sochařská tradice. Celoročně volně přístupný sochařský park představuje více než sto pískovcových plastik umělců z Evropy, Asie i Ameriky.
Za návštěvu stojí také Galerie plastik na svahu Gothardu. Vznikla už v roce 1908 jako jedna z prvních venkovských uměleckých galerií a ukazuje díla autorů, jako byli Josef Václav Myslbek, Václav Levý, Stanislav Sucharda, Ladislav Šaloun, Josef Mařatka nebo František Bílek. Hořice tak během jediného dne nabídnou neobvyklé spojení cukrářské tradice, historie a moderního umění.
Prakticky před cestou
Slavnosti se konají v sobotu 29. srpna 2026 přímo na náměstí Jiřího z Poděbrad. Městské informační centrum najdou návštěvníci na stejné adrese a může posloužit mapami i materiály ke stezce. Do Smetanových sadů i k sochařskému parku lze dojít pěšky, při cestě autem je však rozumné počítat s omezenou kapacitou parkování v centru a využít také vzdálenější parkovací místa. Otevírací doby jednotlivých míst a případné dopravní změny je vhodné ověřit těsně před návštěvou.