Zámek s několika tvářemi
Největší překvapení Hradce nad Moravicí spočívá v tom, že zdejší zámek není jedinou stavbou, ale celým historickým areálem. Jeho hlavní přístup vede Červeným zámkem, romantickou novogotickou stavbou s hradební zdí, konírnami a kočárovnou. Za ní se otevírá prostor Bílého zámku, někdejší obytné části rezidence, a nechybí ani Bílá věž, která dotváří výraznou siluetu místa.
Dějiny hradecké ostrožny sahají hluboko před vznik dnešního zámku. Trvale osídlena měla být už kolem roku 2000 př. n. l., později zde vzniklo slovanské hradisko. Po požáru knížecího hradu ve 13. století zahájil Přemysl Otakar II. výstavbu rozsáhlého gotického sídla. Hradec se následně stal sídlem opavských Přemyslovců a správním centrem Opavského knížectví. Městská práva získal roku 1481.
Dnešní podoba areálu je výsledkem několika výrazných proměn. Po požáru v roce 1796 byl zámek přestavěn v empírovém stylu a později přibyly novogotické stavby Červeného zámku. V roce 1778 panství přešlo na rod Lichnovských z Voštic, který je s Hradcem spojen až do konfiskace zámku v roce 1945.
Park, kde se vyplatí zpomalit
Po prohlídce interiérů by byla škoda zamířit rovnou domů. Zámecký park vznikal po požáru jako přírodně-krajinářská kompozice. Část opevnění byla odstraněna, příkopy zasypány a prostor se proměnil v síť cest, pěšin, průhledů a vyhlídkových míst. Oficiální materiály uvádějí rozlohu parku rozdílně, přibližně v rozmezí 60 až 130 hektarů; v každém případě jde o rozsáhlou krajinu, která si žádá více než krátkou procházku po nádvoří.
Cesty vedou například k Beethovenovu vrchu, Lisztovu návrší, Medvědí skále nebo na Mariánské louky. Výhledy se otevírají k řece Moravici, na Hradec nad Moravicí, Branku u Opavy, Benkovice i Kajlovec. Park je zajímavý také souborem historických pamětních a směrových kamenů. Odborníci jich na místě dohledali nejméně 29, další jsou doloženy v archivech. Nenápadné kameny tak připomínají dobu, kdy park sloužil nejen k procházkám, ale také k orientaci a reprezentaci panství.
Bezručova vyhlídka nad údolím
Jedním z nejpůsobivějších cílů v parku je Bezručova vyhlídka. Od Bílé věže k ní vede modrá turistická značka a cesta měří zhruba dva kilometry. Dřevěná stavba stojí na čtyřech kamenných pilířích, je vysoká devět metrů a na její vrchol vede šestnáct schodů. Odměnou je pohled, který zámek ukazuje z úplně jiné perspektivy.
Pod vyhlídkou se rozkládá areál zámku a údolí Moravice, v dálce se objevují Stránka, Hanuše, část Podolí, Branka nebo skála nad Brankou. Za dobré viditelnosti se pohled rozbíhá přes rovinu směrem k Opavě a Polsku. Za Lichnovských se místo nazývalo Wilhelmshöhe a připomíná je pamětní kámen z roku 1871. Místní historické materiály uvádějí také návštěvu císaře Viléma II. v září 1913.
Vyhlídka je napojená na obě větve Bezručovy stezky. Západní trasa vede přes Hanuši a Žimrovice, východní přes Bohučovice, údolí Záviliší a Kalvárii. Hradec tak může být cílem krátké procházky i výchozím bodem delšího pěšího výletu.
Po stopách cestovatelů a sběratelů
Lichnovští nebyli pouze majiteli panství. Jejich kontakty zasahovaly do evropského kulturního prostředí a na zámku se objevili například Ludwig van Beethoven, Ferenc Liszt, Josef Mánes, Gerhart Hauptmann, Rainer Maria Rilke nebo Mark Twain. Rod udržoval přátelské vztahy také s osobnostmi, jako byli Wolfgang Amadeus Mozart, Niccolò Paganini, Victor Hugo či Alexander von Humboldt.
V roce 2026 na tuto část historie navazuje projekt Národního památkového ústavu Šlechta na cestách. Expozice Lichnovští na cestách v rámci okruhu Poklady hradeckého zámku připomíná cestu Karla Maxe Lichnovského kolem světa v letech 1898 až 1899 i jeho výpravu do Egypta a Súdánu. K vidění jsou historická fotografická alba, japonské předměty, samurajská zbroj, katana nebo model slavnostního vozu z kjótského svátku Gion Matsuri. Výstava je plánována do 30. září 2026, její dostupnost i návštěvní dobu je proto dobré před cestou ověřit.
Prakticky před návštěvou
Vstup do areálu obvykle zahrnuje park, nádvoří Bílého zámku a úvodní historickou expozici. Samostatně lze navštívit také hlavní zámecký okruh, Bílou věž nebo hodinovou věž v Červeném zámku. U delších prohlídek se doporučuje rezervace, protože jejich kapacita je omezená.
U vstupní brány je zpoplatněné parkoviště, další se nachází pod hradeckým kostelem a podle aktuálních informací je bez poplatku. Psi smějí do areálu na vodítku, nikoli však na prohlídky. Kočárky se do prohlídkových tras nehodí; část přízemí Bílého zámku je ale bezbariérová. Provoz občerstvení se může měnit, stejně jako otevírací doba parku a věží. Nejlepší je proto ověřit aktuální podmínky na oficiálních stránkách zámku těsně před výletem.