Soběnovská přehrada, známá také jako vodní nádrž Hradiště nebo přehrada na Černé, vznikala v letech 1924 až 1925. U obce Soběnov nedaleko Kaplice tak vzniklo vodní dílo, které je považováno za nejstarší funkční přehradu v jižních Čechách. Zajímavé však není pouze svým věkem. Dodnes tvoří součást promyšleného systému, v němž voda z nádrže putuje štolou, kanálem a tlakovým potrubím až k malé vodní elektrárně.
Malá nádrž s výrazným spádem
Přehrada leží na začátku sevřeného údolí říčky Černé, nedaleko zříceniny hradu Sokolčí. Hráz je dlouhá 90 metrů a nad dnem dosahuje výšky 8,55 metru. Nádrž zabírá přibližně 11,2 hektaru a její objem činí 0,172 milionu kubických metrů.
Na první pohled nejde o obří vodní dílo. Jeho význam ale spočívá v poloze a výškových poměrech. Černá pod hrází během zhruba čtyř kilometrů překonává spád kolem 60 metrů. Voda se proto z nádrže odvádí nejprve štolou a krytým betonovým kanálem do vyrovnávací komory. Odtud pokračuje tlakovým potrubím k elektrárně, vzdálené více než kilometr.
Vodní elektrárna Soběnov je vybavena dvěma Francisovými turbínami. Podle technických údajů Povodí Vltavy má instalovaný výkon 1 472 kilowattů. V posledních desetiletích vyráběla podle dostupných údajů průměrně téměř 4 000 megawatthodin elektřiny ročně, což odpovídá spotřebě přibližně 1 200 domácností. Přehrada tak není jen historickou památkou, ale stále živou součástí zdejší energetické infrastruktury.
Od vorů k elektřině
Současné využití vody navazuje na starší historii Černé. V době výstavby přehrady se po řece a jejích přítocích plavilo dřevo. Aby vory nemusely procházet přímo nádrží, vznikl podél pravého břehu obtokový kanál s vorovou propustí.
Historické plány počítaly s propustí dlouhou sto metrů, ve skutečnosti však byla vybudována přibližně sedmdesátimetrová. Pro voraře to podle dobových svědectví znamenalo komplikace a průjezd nebyl zcela bezpečný. Tento pozůstatek někdejší voroplavby dnes připomíná, jak se v průběhu století měnil vztah člověka k řece: od dopravy dřeva přes využití vodní energie až po dnešní návštěvnické a přírodovědné využití údolí.
Hráz, která neodolala povodni
Nejdramatičtější kapitolu v novodobých dějinách přehrady napsala povodeň v noci ze 7. na 8. srpna 2002. Šlo o největší povodňovou událost v dosavadní historii vodního díla. Kulminační průtok dosáhl podle Povodí Vltavy 213 kubických metrů za sekundu.
Původní hráz byla kombinovaná – její část byla zděná z kamene a část sypaná. Právě sypaný úsek povodňová vlna protrhla. Situaci zhoršilo také protržení výše položené nádrže Zlatá Ktiš na Černé. Voda následně poničila přibližně dvoukilometrový úsek toku směrem k elektrárně.
Poškozené vodní dílo prošlo rozsáhlou obnovou a v polovině 2000. let se vrátilo do provozu. Sypanou část hráze nahradila betonová konstrukce obložená kamenem, takže dnes působí jako jednotné kamenné dílo. Rekonstrukce se dotkla také okolí a později byla obnovena naučná stezka údolím Černé.
Stezka údolím Černé a Sokolčí
Nejlepší způsob, jak si místo prohlédnout, představuje pěší trasa Naučná stezka Údolím Černé. Začíná u Soběnovské přehrady a vede údolím k malé vodní elektrárně. Je dlouhá přibližně tři kilometry, počítat je však třeba s dvěma až třemi hodinami kvůli zastavením, terénu a zajímavostem po cestě.
Stezka má devět zastavení. Věnuje se samotné nádrži a říčce, geologii údolí, lesům, voroplavbě, místnímu mikroklimatu i životu v řece. Připomíná také Mlýn U dubu a fungování elektrárny. Nedaleko trasy se nachází skalní masiv a zřícenina hradu Sokolčí, které výletu přidávají historickou i krajinářskou vrstvu.
Trasa vede po nezpevněném povrchu a na některých místech je nutné překonat říčku po velkých plochých kamenech. Za deště nebo při zvýšeném průtoku může být tento úsek obtížný. Elektrárna je energetický provoz, proto nelze bez předchozího ověření počítat s prohlídkou jejího interiéru.
Proměnlivé místo, které stojí za návštěvu
Nádrž je vedena jako samostatný pstruhový rybářský revír. Rybolov se řídí platnými pravidly a na místě je třeba respektovat zakázané úseky, mimo jiné okolí náhonu malé vodní elektrárny.
V září 2024 byla nádrž po dvaadvaceti letech vypuštěna kvůli odbahnění a čištění, současně proběhl odlov ryb a odstávka elektrárny. Tento údaj popisuje tehdejší zásah, nikoli současný stav. Před cestou je proto rozumné ověřit aktuální hladinu a průchodnost stezky u správce vodního díla. Soběnovská přehrada totiž není kulisou minulosti, ale technickým dílem, které se průběžně mění podle potřeby provozu, počasí i péče o krajinu.