Hurvínek se poprvé objevil na jevišti 2. května 1926. Jeho sté výročí připomene v pondělí 14. září 2026 kino Ponrepo v centru Prahy, kde se uskuteční komentované pásmo filmů a rozhlasových nahrávek. Nečeká tu běžná projekce jediného snímku, ale chronologická cesta historií Spejbla a Hurvínka od první republiky do konce 60. let 20. století.
Nejdřív kabaretní dvojice, teprve potom dětské ikony
Spejbl byl na scéně už přibližně šest let před Hurvínkem. Loutku mladšího hrdiny vytvořil řezbář Gustav Nosek pro Josefa Skupu a původně měla sloužit jako Spejblův jevištní partner. Publikum si však novou postavu rychle vyložilo jako Spejblova syna – a právě vztah věčně nechápajícího otce s pohotovým chlapcem se stal základem jejich dalšího vývoje.
Dnešní diváci znají dvojici především z dětských představení, jejich začátky ale vyrůstaly z kabaretního umění a byly určeny hlavně dospělým. Humor Spejbla a Hurvínka se proto od počátku pohyboval mezi slovní komikou, společenskou nadsázkou a dětským pohledem na svět. Proměnu této dvojice v jeden z nejznámějších symbolů české dětské kultury bude možné v Ponrepu sledovat prostřednictvím obrazových i zvukových archivů.
Filmy a nahrávky jako obraz jedné doby
Program začne filmem Spejblovo filmové opojení z roku 1931 v režii Josefa Skupy. Pozoruhodný je mimo jiné tím, že v jeho ději hraje důležitou roli rozhlas jako prostředek šíření informací. Tehdejší film byl určen divákům starším šestnácti let, což dobře připomíná, že Spejbl s Hurvínkem tehdy ještě nebyli výhradně dětskými postavami.
Následovat bude rozhlasová nahrávka Dobrodružství tajemného Všudybyla z roku 1936 a animovaný film Všudybylovo dobrodružství ze stejného roku. Pásmo dále nabídne dokument Národní umělec Josef Skupa z roku 1952, rozhlasový záznam Hurvínek a Spejbl o holubičce míru a film Cirkus Hurvínek, oba z roku 1955. Zařazen je také snímek Vzpomínka na Josefa Skupu z roku 1957 a pořad Večerní návštěva z roku 1970, spojený s Milošem Kirschnerem.
Rozdíl mezi filmem a rozhlasovou nahrávkou není v programu jen technickou drobností. Umožňuje sledovat, jak postavy fungovaly v různých médiích: jednou prostřednictvím pohybu loutek a filmového obrazu, podruhé hlavně hlasem, dialogem a představivostí posluchačů.
Od Josefa Skupy k Miloši Kirschnerovi
První hlas Hurvínkovi propůjčil Josef Skupa, který stál u zrodu celé dvojice a vtiskl jí její základní podobu. Od roku 1954 začal Spejbla a Hurvínka interpretovat Miloš Kirschner. Po Skupově smrti v roce 1957 se stal jeho pokračovatelem a později také ředitelem souboru.
Chronologické řazení ukázek proto není samoúčelné. Návštěvníci uslyší a uvidí nejen proměnu témat, ale také posun mezi dvěma výraznými interpretačními obdobími. Zatímco Skupova éra připomíná kořeny loutkového kabaretu a meziválečné kultury, Kirschner navazuje na známé postavy v době, kdy už si získaly široké publikum.
Večer v Ponrepu
Program připravily Národní filmový archiv a Český rozhlas. Komentářem provedou Petra Tanclová za Český rozhlas a Michaela Mertová s Terezií Hlaváčkovou za Národní filmový archiv. Právě spolupráce obou institucí dává večeru smysl: filmové materiály doplní rozhlasové nahrávky a nabídnou ucelenější pohled na postavy, které během století překročily hranice divadla.
Projekce začne v pondělí 14. září 2026 v 17:30 v kině Ponrepo na adrese Bartolomějská 11, Praha 1. Ponrepo je veřejně přístupné kino Národního filmového archivu sídlící v historickém Konviktu. Vstupenky bývají k dispozici online i v pokladně v den projekce; aktuální cenu a dostupnost je vhodné před návštěvou ověřit v programu kina.
Večer je určen všem, kteří chtějí Hurvínka poznat i jinak než jako hrdinu dětských představení. Nabízí pohled na loutkářství, filmové dědictví i rozhlasovou tvorbu a ukazuje, že za známým dětským hlasem se skrývá pozoruhodný příběh české kultury 20. století.