Na Hvozdu se potkává několik podob Lužických hor. Je to výrazný znělcový hřbet, po jehož svazích vede česká turistická cesta, zatímco rozhledna a část zázemí na vrcholu leží už v Německu. Výlet tak není jen cestou k panoramatu, ale také nenápadným přeshraničním putováním.
Hora má dva vrcholy. Jižní dosahuje výšky 749 metrů, severní je o několik metrů nižší a stojí na něm známá kamenná rozhledna. Hvozd sice není nejvyšší horou Lužických hor, přesto patří k jejich výrazným dominantám a díky otevřenému vrcholu poskytuje mimořádně široký rozhled.
Poslední metry prověří nohy
Nejčastější český nástup vede z Krompachu po červené turistické značce. Z rozcestí Babiččin odpočinek pak pokračuje žlutá značka vzhůru k vrcholu. Hvozd lze zařadit také do delšího přeshraničního výletu v okolí Krompachu, Oybinu a Žitavských hor; obec jej zahrnuje do své téměř třicetikilometrové Hraniční turistické trasy.
Většina cesty vede lesem a nepůsobí neobvykle náročně. Závěr se však mění v prudší kamenitou stezku, která může být po dešti, za námrazy nebo v zimě kluzká. Pevné boty s dobrou podrážkou se proto hodí víc než běžná městská obuv. Na hřebeni bývá také citelně chladněji a větrněji než v Krompachu.
Rozhledna s více než stoletou historií
Turisté mířili na Hvozd už v 18. století. Tehdy bylo na jižním vrcholu zpřístupněno skalní plato kamennými schody. Později zde vznikl hostinec a v roce 1879 také deset metrů vysoká dřevěná věž Carola Turm. Ta ale kvůli špatnému stavu dlouho nevydržela.
Dnešní rozhledna stojí na severním vrcholu. Její základní kámen byl položen v květnu 1892 a o několik měsíců později byla otevřena 25 metrů vysoká kamenná věž. Postavil ji žitavský přírodovědný spolek Globus. Stavba tvarem, výškou i materiálem připomíná rozhlednu na Jedlové, která vznikla o rok dříve.
Věž prošla na začátku 90. let 20. století opravou, při níž dostala mimo jiné nové schodiště a obnovena byla také okna a dveře. Výstup po točité konstrukci je odměnou sám o sobě, hlavní zážitek ale čeká nahoře.
Panorama Lužických hor i vzdálených hřebenů
Z vyhlídky se otevírá kruhový rozhled do české i německé krajiny. V bezprostředním okolí rozeznáte Žitavské hory, skalní masiv Oybin nebo Popovu skálu. Na české straně se objevuje Ještědský hřbet, Ralská pahorkatina a za dobré viditelnosti také Bezděz, Ralsko, Vlhošť či Ronov.
Při opravdu příznivém počasí se do panoramatu zapojují Jizerské hory a Krkonoše. Právě dohlednost rozhoduje o tom, zda se vzdálené obrysy ukážou jen jako jemná linka na obzoru, nebo budou dobře čitelné. Na Hvozd se proto vyplatí vyrazit ve dni s čistým vzduchem, nikoli pouze podle předpovědi slunečné oblohy.
Dvě chaty, dva vrcholy a jeden pohraniční výlet
Historické využití hory připomínají dvě různá turistická zařízení. Na jižním vrcholu stojí Hochwaldbaude, která nabízí občerstvení i ubytování. U rozhledny na severním vrcholu funguje Hochwald-Turmbaude. Obě chaty leží na německém území, a jejich provoz se proto může řídit sezónou a aktuálními podmínkami. Před cestou je rozumné ověřit si otevírací dobu přímo u provozovatelů.
Hvozd lze pojmout jako samostatný výšlap, ale také jako součást poznávání Krompachu. V obci stojí barokní kostel Čtrnácti svatých pomocníků, dochoval se starý německý hřbitov a pozornost si zaslouží také zámek nebo památné tisy. Výlet tak může spojit lesní stoupání, historii turistiky, přeshraniční atmosféru i výhled, který patří k nejlepším v této části Lužických hor.