Největším pokladem Lemberku není jen jeho silueta, ale také strop, který lze číst jako obrazovou knihu. V takzvaném Bajkovém sále se dochovalo 77 malovaných kazet s výjevy z bajek. Pozdně renesanční výzdoba vznikla kolem roku 1610 a její náměty souvisejí mimo jiné s knihou Theatrum morum, vydanou v Praze roku 1608. Každý obraz tak nebyl pouze ozdobou, ale nesl i mravní poselství.
Od hradu Löwenberg k baroknímu zámku
Předchůdcem dnešního sídla byl hrad Löwenberg, který ve 40. letech 13. století založil Havel z rodu Markvarticů. Z původní stavby se zachovaly spodní části zdiva a některé prvky hlavní věže. Přesnou podobu ani polohu středověkého hradu se však nepodařilo objasnit ani při archeologickém průzkumu v roce 1994.
V 16. století prošel areál renesanční přestavbou. Nejvýraznější proměna přišla za Bredů mezi lety 1660 a 1680, kdy Lemberk získal raně barokní podobu. Tehdy vznikla bohatá štuková výzdoba, kaple Seslání Ducha svatého, rytířský sál i Zdislavina světnička. Od poloviny 18. století už zámek neprošel zásadní přestavbou, a návštěvník tak může sledovat několik historických vrstev v poměrně čitelném celku.
Stopa svaté Zdislavy
S Lemberkem je neodmyslitelně spojena Zdislava, která se patrně narodila kolem roku 1220 v Křižanově. Mezi lety 1235 až 1240 se provdala za Havla z Markvarticů a přišla s ním do Podještědí. Manželé měli čtyři děti, Zdislava se však proslavila především péčí o chudé a nemocné.
Společně s Havlem založila v Jablonném městský špitál, dominikánský klášter a kostel. Po smrti roku 1252 byla pohřbena právě v Jablonném. O staletí později byla blahoslavena a v roce 1995 svatořečena papežem Janem Pavlem II. Dnes je patronkou rodin, ochránkyní nemocných a od roku 2002 také patronkou Libereckého kraje.
Její připomínkou je na zámku Zdislavina světnička, vytvořená při barokní přestavbě v 17. století. Na prohlídkové trase věnované provozním prostorám ji doplňují vrchnostenské byty a kancelář, černá kuchyně nebo malá zbrojnice.
Interiéry, které ukazují proměny vkusu
Základní prohlídkový okruh vede kaplí Seslání Ducha svatého, Bajkovým sálem, renesanční ložnicí, barokním a rokokovým pokojem, rytířským sálem, klasicistní pracovnou i apartmánem Clam-Gallasů. Lemberk tak nepředstavuje jediný styl, ale proměnlivý obraz šlechtického bydlení.
Samostatná expozice historických stylů nabízí jedenáct stylizovaných interiérů od 18. do 20. století. Objevuje se zde klasicismus, empír, biedermeier, historizující slohy, secese i kubismus. Prohlídka probíhá bez průvodce, takže si lze jednotlivé místnosti projít vlastním tempem. V roce 2026 doplňuje návštěvu také panelová výstava Lemberk v proměnách času, plánovaná od 1. července do 1. listopadu.
Od lazaretu k tajemným pověstem
Lemberk má i temnější kapitolu. V polovině 18. století zde fungoval vojenský polní lazaret pro vojáky zraněné v bitvě u Hochkirku. Kvůli nedostatku léků a potravin během jediného měsíce zemřelo přibližně 1100 vojáků. Jejich pohřebiště v lese pod zámkem připomíná Kříž mrtvých s pamětní deskou z roku 1901.
Právě taková historie se stala živnou půdou pro vyprávění o krocích, zjeveních nebo neklidných duších v zámeckých prostorách. Jde však o pověsti a tradovaná svědectví, nikoli o ověřené paranormální jevy. Podobně je třeba vnímat příběh o krutém lemberském hejtmanovi, kterého měl napravit císař Josef II. Jeho návštěva panství je doložená, samotná historka o hejtmanovi nikoli.
Co navštívit v okolí Lemberku
Výlet nemusí skončit u zámecké brány. V sousedství se nachází Bredovský letohrádek s terasovitou zahradou, která byla původně okrasná a později se proměnila v užitkový areál se skleníky a záhony. Dnes prochází rekonstrukcí. Na vrchu Krutina stojí také vodárenská věž z roku 1734, vybudovaná podle projektu pražského architekta Jakuba Schödla.
Lipová alej vede ke kapli Nejsvětější Trojice, založené na konci 14. století jako hřbitovní kaple. Veřejnosti je v současnosti nepřístupná. Zajímavým cílem je Zdislavina studánka, s níž pověst spojuje léčivou pomoc světice. Písemné zprávy o prameni se ovšem objevují až ve druhé polovině 18. století; na počátku 19. století nad ním vznikl klasicistní gloriet.
Lemberk leží u obce Lvová nedaleko Jablonného v Podještědí. Autem se parkuje pod zámkem, poblíž je také železniční zastávka Lvová. Nabídka okruhů, otevírací doba i ceny se během sezony mění, proto je dobré před cestou ověřit aktuální návštěvní informace. Zámek navíc znají i filmoví diváci: jeho areál a okolí posloužily jako kulisy snímků Poslední aristokratka a Aristokratka ve varu.