V lesích Křivoklátska se ukrývá památka, která překvapí svou velikostí i prostředím. Barokní socha svatého Jana Nepomuckého stojí asi 1,8 kilometru východně od Nového Domu, v místě, kde se sbíhají lesní cesty. Obklopuje ji kruhová travnatá mýtina s pravidelně vysázenými listnatými stromy, podle místního popisu především lipami. Díky tomu nepůsobí jako náhodně umístěná drobná sakrální památka, ale jako promyšlené zastavení v krajině.
Připomínka barokního loveckého představení
Sochu nechal v roce 1723 zhotovit Jan Josef z Valdštejna, tehdejší majitel křivoklátského panství. Její vznik souvisí s mimořádně okázalým honem, který 26. června 1721 uspořádal pro císařovnu Alžbětu Kristýnu. Událost se odehrála v někdejším Alžbětině revíru a měla podobu velkolepé šlechtické podívané, v níž se spojoval lov, reprezentace i demonstrace panovnické přízně.
Místní historické podání uvádí, že císařovna během jediného dne skolila 138 jelenů a několik set kusů další zvěře. Ať už dnes na tuto bilanci nahlížíme jakkoli, dobře ukazuje měřítko tehdejšího loveckého podniku. Socha svatého Jana Nepomuckého se tak stala připomínkou události, která měla v krajině zanechat výraznou stopu.
Monumentální figura v srdci lesa
Samotná socha je vytesána z hrubozrnného pískovce. Postava světce dosahuje přibližně dvou metrů, podstavec s horním soklem má kolem tří metrů a celá památka podle různých údajů měří zhruba pět až téměř šest metrů. Už z dálky proto působí jako výrazná dominanta mýtiny.
Jan Nepomucký je zachycen v dynamickém kontrapostu s hlavou obrácenou k nebi. V pravé pozdvižené ruce drží kovový pozlacený křížek, v levé svírá biret. Oděv tvoří klerika, rochet a dlouhá kanovnická almucí. U světcových nohou se objevují stylizované obláčky se dvěma andílčími hlavičkami. Barokní výraz podtrhuje bohatě zřasená draperie a jemné krajkové lemování rochety.
Působivý je také podstavec. Zdobí jej volutové pilastry, rostlinné festony, reliéfní prvky a nápisy s chronogramy. Autor díla není bezpečně doložen. V souvislosti se sochou se jako pravděpodobná možnost uvádí dílna Matyáše Brauna, nejde však o potvrzené autorství. Architektonické řešení podstavce bývá připisováno F. M. Kaňkovi, který s Braunem spolupracoval.
Obnova vrátila památce původní působivost
Socha je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky. Její stav se v minulosti neobešel bez zásahu odborníků a Lesy České republiky dokončily restaurování na konci roku 2018. Restaurátoři odstranili nečistoty mechanickým i chemickým způsobem, doplnili uraženou ruku a osadili novou měděnou, pozlacenou svatozář s křížem.
Obnoveny byly také spáry a barevně zvýrazněn latinský nápis na podstavci. Práce připomínají, že péče o kulturní dědictví se netýká jen hradů, kostelů a městských soch. Významné památky stojí i v odlehlých lesích, kde jsou vystaveny vlhkosti, povětrnosti a postupnému zarůstání okolí.
Zastavení na cestě z Nového Domu
K soše se nejlépe vydáte pěšky nebo na kole z Nového Domu. Nachází se přibližně 600 metrů jižně od silnice směrem na Lány a leží na žluté turistické značce mezi Novým Domem a Požáry. Na místě se zároveň potkává naučná stezka Vůně lesů a jehličí, takže lze památku zařadit do delšího výletu po křivoklátských lesích.
Mýtina se stromy a lavičkami vybízí ke krátkému odpočinku, nejde však o klasický turistický areál s návštěvnickým zázemím. Před cestou je rozumné ověřit aktuální stav lesních cest a případná omezení. V chráněné krajinné oblasti je třeba držet se značených tras, nevstupovat zbytečně mimo cesty a s památkou ani její výzdobou nijak nemanipulovat.
Výchozí obec Nový Dům leží v okrese Rakovník a kromě okolních lesů nabízí také kostel svaté Máří Magdaleny a možnost občerstvení v místní hospůdce. Výlet k baroknímu světci tak může být nenápadným, ale velmi působivým způsobem, jak poznat krajinu Křivoklátska: spojí příběh šlechtické minulosti, kvalitní barokní umění a klidné lesní prostředí.