Javoří Pila dnes působí nenápadně. U Javořího potoka stojí turistický rozcestník a odpočinkový přístřešek, kolem se rozprostírají lesy a šumavské pláně. Právě tady se ale sbíhají cesty k několika známým místům centrální Šumavy – k Javoří slati, Poledníku, Tříjezerní slati, Antýglu, Srní i Prášilům. Je to tedy praktická turistická křižovatka, která zároveň připomíná zaniklé šumavské sídlo.
Od dřevařské samoty k pile
Samota vznikla v době dřevařské kolonizace Šumavy na počátku 19. století. Její poloha nebyla náhodná: ležela pod Oblíkem, u Javořího potoka a poblíž soutoku s Tmavým potokem. V krajině, kde se těžilo dřevo a vznikala nová pracovní místa, se postupně vytvořilo malé hospodářské zázemí.
Javoří Pila se členila na několik částí. Patřila k ní samotná pila, hájenka s hostincem U Tetřeva a také usedlost u soutoku Javořího a bezejmenného potoka. Západně od hlavního areálu stál ještě dům s kolnou, kterému se říkalo Ahörnstall. Nešlo tedy jen o jednu provozní budovu, ale o drobnou komunitu lidí, kteří byli spojeni s lesem, dřevem a hospodařením v odlehlém kraji.
Menší pila na Javořím potoce vznikla podle dochovaných údajů v roce 1856. Zpracovávala dřevo z okolních lesů a její existence souvisela také s výrobou rezonančního dřeva pro Bienertovu továrnu na Modravě. Šumavská samota tak nebyla izolovaným místem bez vazeb na okolí, ale součástí širšího dřevařského a průmyslového provozu.
Hostinec U Tetřeva vítal první turisty
Jak se na přelomu 19. a 20. století rozvíjela turistika, změnila se i role Javoří Pily. V hájence vznikla útulna, noclehárna a hostinec U Tetřeva. Odlehlé místo tak začali vyhledávat nejen lesníci a dělníci, ale také návštěvníci, kteří mířili do šumavských hvozdů.
Průvodce z roku 1921 uváděl dva pokoje se šesti lůžky a noclehárnu s dalšími deseti místy. Na dnešní poměry šlo o velmi skromné ubytování, pro tehdejší pěší putování však představovalo důležitou zastávku. V okolí se tradičně lovili a chovali pstruzi. Později vznikla nedaleko také menší vodní nádrž, kterou v době působení Pohraniční stráže využívali k hospodářským účelům a chovu ryb.
Provoz pily skončil po ukončení činnosti modravské továrny. Podle údajů Správy Národního parku Šumava ustal před rokem 1892, regionální historické zpracování uvádí, že pila byla v roce 1892 zbořena. Rozdíl může souviset s tím, že provoz skončil dříve a samotná stavba byla odstraněna až později.
Železná opona změnila celou krajinu
Největší zásah do života Javoří Pily přišel po nástupu komunistického režimu. Přibližně kilometr a půl západně od samoty vznikla rota Pohraniční stráže a podél cesty se objevila železná opona. Hájenka přestala sloužit svému původnímu účelu a později byla zbourána. S ní zmizel i hostinec a většina viditelných připomínek někdejšího osídlení.
Dnešní návštěvník proto neuvidí zachovaný historický areál. Minulost se ozývá spíše v terénu a v krajině. U bývalé pily má být patrný zarůstající náhon napojený na Javoří potok, který připomíná někdejší využití vodní síly. Pomoci může také představivost: tam, kde dnes stojí turistický přístřešek, se dříve pohybovali lesníci, hosté, pracovníci pily i obyvatelé samoty.
Výletní cíl uprostřed šumavských tras
Javoří Pila je vhodná jako zastávka při pěším nebo cyklistickém výletu po šumavských pláních. Lze ji spojit s návštěvou Tříjezerní slatě, pokračovat směrem k Poledníku nebo zvolit trasy v okolí Oblíku. Další možnosti vedou k Antýglu, Modravě, Srní či Prášilům. Místo tak dobře funguje jako bod na delším putování, nikoli jako samostatný cíl na několik hodin.
Zajímavý je také hlubší časový rozměr lokality. Archeologické nálezy ukazují, že ploché údolí Javořího potoka lidé příležitostně využívali už přibližně před deseti tisíci lety. Dřevařská samota a pohraniční stanoviště jsou tedy jen dvě mladší kapitoly v mnohem delším příběhu tohoto území.
Administrativně Javoří Pila patří k obci Modrava v Plzeňském kraji, přestože bývá někdy spojována také se širším okolím Srní. Při plánování výletu je dobré využít turistické mapy a vyrazit po povolených trasách. Režim pohybu v Národním parku Šumava, případné uzávěry i ochranná opatření se mohou měnit, proto je vhodné ověřit aktuální podmínky před cestou.