Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Železná opona.
Co zůstává v krajině po hranici, která po desetiletí rozdělovala Československo od západní Evropy? O železné oponě na Tachovsku, jejím technickém fungování, dopadu na obyvatele i dnešním významu bude v Plzni přednášet historik a etnolog Jiří Woitsch.
Rozdělený Berlín, dva zamilovaní lidé, touha po svobodě a špioni v pozadí. Komedie Berlín Berlín přenáší atmosféru 80. let na scénu Divadla Bez zábradlí, kde se francouzská hra setkává s českým hereckým obsazením. V centru Prahy se hraje také 22. prosince 2026.
U bývalého hraničního přechodu Aš–Selb stojí od roku 2022 replika československého hraničního orientačního sloupu číslo 16. Drobný památník připomíná nejen podobu hranic za první republiky, ale také dramatické proměny Ašska od Mnichovské dohody přes železnou oponu až po dnešní otevřenou hranici.
Dnes tu najdete hlavně rozcestník, přístřešek a klid okolních lesů. Javoří Pila v centrální Šumavě však bývala živou samotou s pilou, hájovnou, hostincem i noclehárnou. Její příběh skončil v době železné opony, stopy po někdejším osídlení ale v krajině úplně nezmizely.
Ve valtickém turistickém informačním centru se návštěvníci mohou vydat po stopách loveckého zámečku, který býval součástí komponované krajiny Lednicko-valtického areálu. Výstava ukazuje jeho podobu, zánik v době železné opony i současnou snahu o záchranu dochovaného torza.
Oblík u Srní patří k šumavským tisícovkám, na jejichž vrcholu čeká místo s výhledem na řadu známých hor. Plochá kupa se skalními útvary je zajímavá nejen panoramatem, ale také proměnou krajiny: otevřenou vrcholovou plošinu postupně zarůstá mladý les.
V lesích nedaleko česko-německé hranice se ukrývají ruiny někdejšího zámku a stopy obce Zahájí, německy Waldheim. Místo připomíná sklářské podnikání, šlechtické panství, poválečné vysídlení i dobu, kdy pohraniční krajinu sevřela železná opona.
Nenápadná krajina u Borovan ukrývá příběh několika podob hranice. Naučná stezka Totalita rozděluje vede podél Stropnice k pozůstatkům prvorepublikového opevnění a připomíná, jak nacismus i poválečná Železná opona změnily vztahy mezi Čechy a Rakušany.
Z Hranic na Ašsku vede přibližně osmnáctikilometrový okruh k místu, kde se historicky stýkaly Čechy, Bavorsko a Sasko. Cesta připomíná zaniklé osídlení, železnou oponu i mimořádně cennou přírodu Lužního potoka.
Na skalním ostrohu v Národním parku Podyjí stojí dřevěný altán s jedním z nejpůsobivějších výhledů na česko-rakouské hranici. Pod ním se vine Dyje, naproti leží město Hardegg s hradem a kolem se otevírá krajina skalních amfiteátrů a lesostepí.
V okolí Strážného se vojenská historie neukrývá jen v lese. Pozůstatky poválečné obrany západní hranice najdeme také v loukách, pod zemí a dokonce v ruinách chalup zaniklých šumavských osad. Krajina tu vypráví zároveň o železné oponě i o zmizení celých vesnic.
V bývalém františkánském klášteře v Tachově se historie neomezuje na vitríny. Návštěvníky čeká působivý barokní refektář, gotické umění, národopisné svědectví každodenního života i moderní pohled na železnou oponu a zaniklé obce Českého lesa.