Komín nepůsobí jako obyčejný skalní výchoz. Z náhorní strany připomíná věž s užší základnou a rozšířeným, místy převislým vrcholem. Právě tento tvar mu vynesl pověst jednoho z nejpodivuhodnějších skalních útvarů Vsetínska. Skalní věž tvoří závěr hřebene Jazévky, který vybíhá od vrcholu Zámčisko směrem k západu.
Jazévky přitom nejsou jedinou osamocenou skálou. Hřeben je posetý menšími i většími bloky a souvislými skalními partiemi. V některých místech se objevují převisy, voštiny, dutiny a menší puklinové sluje. Celá lokalita tak nabízí spíš dobrodružné putování členitým lesním terénem než pohodlnou vyhlídku u turistické cesty.
Skály z pískovce a slepence
Neobvyklý vzhled Jazévek souvisí s geologickým podložím. Skály jsou tvořeny hrubozrnnými pískovci a slepenci, které jsou typické pro vnější flyšové pásmo Karpat. Pro okolí Bystřičky jsou charakteristické delší skalnaté hřbety, nikoli jen jednotlivé izolované balvany. Právě souvislost skalních výchozů dává Klenovu osobitý ráz.
Jazévky s Komínem leží v jihozápadní části přírodní rezervace Klenov, přibližně ve výšce 525 až 575 metrů. Rezervace zabírá přes 15 hektarů a chrání hřebenové partie s cennými skalami, zachovalým bukovým lesem a faunou vázanou na starší porosty. Na skalách a kamenech zde byl doložen také mech dvouhrotec hnědožlutý, který vyhledává mimo jiné zastíněné silikátové skály a pískovce.
Komín v příbězích o zbojnících
Členité skály odedávna podněcovaly lidskou představivost. K Jazévkám se váže valašská tradice o zbojnících, kteří měli v okolí ukrývat poklady. Letní noční plamínky prý ukazovaly na místa, kde se ukryté bohatství nachází, a některé pověsti hovořily také o podzemních chodbách spojujících jednotlivé skály.
Jedna z legend umisťuje poklad přímo do horní části Komína. Podle vyprávění tam měl být vytesaný otvor, v němž klenovští zbojníci schovávali peníze. Ke skalní věži se údajně dostávali po vysoké jedli. Jde samozřejmě o folklorní motivy, nikoli o potvrzené historické události. K atmosféře místa však patří stejně jako bukový les a tmavé skalní převisy.
Výlet od Bystřičky přes Klenov
Jako výchozí bod pro poznávání masivu lze využít okolí vodní nádrže Bystřička. Širší oblastí vede naučná stezka Klenov, která spojuje hráz přehrady s rozcestím Dušná. Trasa měří přibližně sedm kilometrů, překonává zhruba 300 výškových metrů a nabízí deset zastavení. K Jazévkám a Komínu je však třeba počítat s odbočením mimo její hlavní značený průběh.
Součástí výletu může být také výstup k vrcholu Zámčisko, který dosahuje přibližně 678 metrů nad mořem. V jeho okolí se uvádějí pozůstatky středověkého hradu nebo opevněného sídla. Jazévky tak lze vnímat jako jednu z částí širšího klenovského masivu, k němuž patří také Havranka a další skalní útvary.
Méně známé místo pro pozorné návštěvníky
Jazévky a Komín neleží u pohodlné silnice ani přímo na samostatné značené turistické trase. Přístup vede lesem a místy může být strmý, krkolomný nebo hůře zřetelný. Pevná obuv je proto samozřejmostí, za mokra je nutná zvýšená opatrnost. Přesnou navigaci je vhodné plánovat podle názvů Jazévky, Komín či Zámčisko a před cestou ověřit aktuální stav cest a značení.
Komín má také horolezecké cesty střední a vyšší obtížnosti, lokalita však nepatří k nejvyhledávanějším lezeckým terénům. Skalní stěny nejsou určeny k pokusům bez zkušeností a odpovídajícího vybavení. Protože se celé území nachází v přírodní rezervaci Klenov, je důležité respektovat její ochranný režim, nepoškozovat skály ani vegetaci a pohybovat se ohleduplně. Odměnou je setkání s nenápadným, ale mimořádně působivým kusem valašské krajiny, kde se geologie, les a místní pověsti potkávají na několika desítkách metrů skalního hřebene.