Josefov je pevnost, která nikdy nemusela sehrát bitvu, pro niž byla vybudována. Když v roce 1866 postupovala pruská vojska směrem na jih, mohutné opevnění u soutoku Labe a Metuje obešla. Strategicky důležitá pevnost tak zůstala připravena k obraně, její děla však v rozhodující chvíli nezahřměla.
Dnes je Josefov součástí Jaroměře a jedinečným příkladem pevnostního města z období osvícenského absolutismu. Nejde přitom jen o několik zachovaných hradeb. Celý areál tvoří promyšlený městský organismus s pravoúhlými ulicemi, bastiony, raveliny, příkopy, kasematami a mohutnými valy, které dodnes výrazně určují podobu místa.
Pevnost proti Prusku
Josefov vznikl v místě původní vsi Ples jako reakce na ztrátu obranných pozic ve Slezsku a Kladsku během válek s Pruskem. Základní kámen byl položen 3. října 1780 za přítomnosti císaře Josefa II. Návrh připravil francouzský vojenský inženýr Claude-Benoît Duhamel de Querlonde, který působil v rakouských službách.
Hlavní část pevnosti byla uznána za obranyschopnou v roce 1787, na dalších objektech se však pracovalo i později. V roce 1791 získal Josefov status královského svobodného města a o dva roky později se z Plesu stal Josefov. Od roku 1948 je město součástí Jaroměře a od roku 1971 také městskou památkovou rezervací.
Fortifikační systém se skládal z horní a dolní pevnosti a samostatné tvrze Brdce. V horní pevnosti se nacházelo osm bastionů, čtyři detašované bastiony a pět ravelinů. Obranu doplňovaly kryté cesty, shromaždiště a další prvky, které měly vojákům umožnit bezpečný pohyb i účinnou palbu.
Město pod městem
Největší překvapení čeká návštěvníka pod povrchem. Josefovem vede rozsáhlá síť obranných a minových chodeb, jejichž celková délka se podle různých podkladů pohybuje přibližně mezi 43 a 45 kilometry. Nejde tedy o jedinou dlouhou chodbu, ale o složitý systém, který měl pevnost chránit před útokem z několika směrů.
Chodby umožňovaly skrytý přesun vojáků, pozorování prostoru před hradbami a vedení takzvané minové války. Obránci mohli podzemními cestami dopravovat materiál, dostat se do blízkosti útočníků a v případě potřeby podkopat jejich postup. Právě tato technická důmyslnost dělá z Josefova místo, kde vojenská historie není jen vidět, ale také doslova cítit ve stísněném prostoru pod nohama.
Návštěvnická trasa je samozřejmě mnohem kratší než celý systém. Začíná na nádvoří Bastionu č. I, pokračuje kasematami původně určenými pro ubytování vojska a následně vede částí podzemního obranného systému. Prohlídka trvá zhruba hodinu a některé úseky jsou vysoké jen kolem 175 centimetrů. Hodí se proto pevná obuv a je třeba počítat s omezeným prostorem; trasa není vhodná pro každého ani pro vozíčkáře.
Co ještě v Josefově navštívit
Bastion č. I není pouze výchozím bodem do podzemí. Na jeho nádvoří je také bezplatná úvodní expozice, zázemí pro návštěvníky a možnost vystoupat na hradební val. Z vyvýšených míst se otevírají pohledy na pevnostní město i okolní krajinu.
Za pozornost stojí rovněž lapidárium s originály barokních soch připisovaných dílně Matyáše Bernarda Brauna. Další expozice najdete na Bastionu č. X, kde se věnuje vojenskému zdravotnictví a plánové dokumentaci, nebo na Bastionu č. IX s replikami dobových kanónů. Ravelin č. XIV přibližuje historii pevnosti prostřednictvím dochovaných artefaktů. Areál doplňuje pevnostní kovárna, Cesta legionáře, stálá historická expozice a model Josefova v měřítku 1:300.
Josefov ovšem není jen muzeem vojenské architektury. V průběhu roku se zde konají historické a kulturní akce a některé části areálu postupně procházejí obnovou. Opravy se týkají například cihelného zdiva bastionů, kasemat, kleneb, kamenných portálů nebo dveří do minových chodeb. Ne všechny úseky jsou proto volně přístupné a celý komplex rozhodně nelze považovat za kompletně obnovený.
Sto let provázení podzemím
Rok 2026 je pro Josefov důležitý ještě z jiného důvodu. Připomíná sto let od zahájení organizovaného provázení podzemím, které se datuje do roku 1926. Správci pevnosti uvádějí, že za tu dobu prošel chodbami přibližně milion návštěvníků. K jubileu vznikla také publikace věnovaná historii zpřístupňování podzemí, průvodcům a pamětníkům. V Josefově byla uložena rovněž časová schránka, která má být otevřena za padesát let.
Výchozí bod pro prohlídky najdete na adrese Okružní 34 v Josefově. Otevírací doba i režim prohlídek se mění podle sezony, proto je vhodné ověřit aktuální informace přímo u provozovatele. K pevnosti lze přijet na kole, u areálu jsou stojany a okolím vede Labská cyklostezka. Pro delší výlet je možné zvolit trasu kolem Josefova, cestu k vojenskému hřbitovu nebo pokračovat k ptačím loukám.
Josefov nabízí mimořádné spojení architektury, krajiny a příběhů lidí, kteří v pevnosti žili, sloužili i byli vězněni. Nejlépe se poznává pomalu: nejprve z hradeb a ulic, potom v tichu podzemních chodeb.