Od středověkého mlýna k dnešnímu areálu
Kalikovský mlýn patří k místům, kde je technická historie patrná na první pohled. Jeho kořeny sahají nejméně do roku 1409, kdy se o mlýně objevuje první písemná zmínka. V minulosti se mu říkalo také Horní nebo Petličovský mlýn. Od 16. století se s ním spojoval rod Kaliků a právě podle něj získal své dnešní jméno.
Areál sloužil především ke zpracování obilí a výrobě mouky. Významnou ranou v jeho historii byl rozsáhlý požár v roce 1883. O tři roky později mlýn koupil Hermann Kussi se synem a nechal jej obnovit a modernizovat. Dnešní historický vzhled proto vychází hlavně z této přestavby a z pozdějších úprav.
Původní mlýnský provoz na přelomu tisíciletí postupně skončil. Podle dostupných údajů sloužil objekt ještě určitou dobu jako sklad mouky, poté se jeho využití zcela proměnilo.
Obnova, která zachovala industriální charakter
Nová etapa začala v roce 2004, kdy areál koupila společnost Comfort. Rekonstrukce odstartovala v lednu následujícího roku a jejím cílem nebylo historickou stavbu zahladit, ale přizpůsobit ji novému životu. Zachovány zůstaly původní stavební prvky, dřevěné nosné konstrukce i charakteristické fasády.
Proměna přitom nebyla jen kosmetická. V jižním křídle stálo železobetonové obilné silo s dvanácti buňkami. Jeho odstranění si vyžádalo rozřezání a odvoz přibližně 650 metrů krychlových železobetonu. Výsledkem je multifunkční areál, který si uchoval podobu historické mlýnice, ale dnes nabízí zcela jiné zázemí.
Čtyřpodlažní mlýnice s novorománskými fasádami a navazujícími sklady byla slavnostně otevřena v dubnu 2006. O rok později získala obnova ocenění Stavba roku 2006 Plzeňského kraje.
Kaplanova turbína připomíná původní sílu řeky
Nejzajímavější část areálu se ukrývá v jeho technickém srdci. Malá vodní elektrárna zde vznikla v roce 1932 a vybavena je Kaplanovou turbínou se synchronním generátorem o jmenovitém výkonu 80 kilowattů. Voda, která kdysi poháněla mlýnské stroje, tak ani po změně účelu budovy nepřestala být zdrojem energie.
Elektrárna prošla kompletní rekonstrukcí a automatizací. Provozovatel uvádí, že za vhodných podmínek dodává do distribuční sítě přibližně 400 000 kilowatthodin ročně. Konkrétní výroba se však může měnit podle průtoku a provozních podmínek. Turbínu lze podle dostupných informací pozorovat přímo z restaurace přes prosklenou stěnu, což z ní činí neobvyklou součást návštěvy.
Restaurace, akce a pivo ve sklepě
Kalikovský mlýn dnes funguje především jako společenské a kulturní centrum u řeky Mže. Historické prostory se využívají pro svatby, firemní večírky, koncerty, soukromé oslavy i další akce. Součástí areálu jsou také zahradní prostory a Music Club.
Restaurace podle aktuálních informací není běžně otevřena v režimu každodenního veřejného provozu. Zaměřuje se především na předem objednané oslavy, svatby, firemní akce a catering. Před cestou je proto vhodné ověřit aktuální možnosti návštěvy.
S místem je spojován také minipivovar Kalikovar, který měl podle dříve uváděných informací vzniknout v lednu 2017 ve sklepích mlýna. Zmiňována byla varna s kapacitou 7,5 hektolitru a výroba nefiltrovaných a nepasterizovaných piv tradičním způsobem. Tyto údaje však nejsou na aktuálním oficiálním webu samostatně potvrzeny, a je proto lepší brát je jako součást dříve prezentovaného příběhu areálu.
Tip pro poznávání Plzně
Kalikovský mlýn stojí v Radčické ulici na Severním Předměstí, přímo u Mže. Není to klasický skanzen ani běžně přístupné muzeum, ale živý areál, v němž se potkává památka na mlynářskou výrobu, industriální architektura, vodní energetika a současná společenská funkce.
Pro návštěvníka je nejcennější právě toto propojení. Za fasádami obnoveného mlýna lze vnímat stopy původního provozu, zatímco za sklem restaurace pracuje technologie, která navazuje na dávné využití řeky. Areál je podle městského kulturního portálu bezbariérový a k dispozici jsou také parkovací plochy. Nejlépe se sem proto vydat v době konání konkrétní akce nebo po předchozí domluvě s provozovatelem.