Velká synagoga v Plzni je největší synagogou v České republice. Její monumentální průčelí se dvěma věžemi, červeným režným zdivem a orientálními detaily patří k nepřehlédnutelným dominantám města. Stojí v sadech Pětatřicátníků, jen několik minut chůze od katedrály svatého Bartoloměje, Staré synagogy a historického centra.
Nejde přitom jen o působivou památku. Synagoga je také silným místem paměti plzeňské židovské obce, která byla za nacistické okupace téměř zničena. Po desetiletích úpadku se stavba v roce 2022 znovu otevřela jako prostor pro bohoslužby, výstavy, koncerty i vzdělávání.
Stavba pro rychle rostoucí obec
Nová synagoga začala být nutná kvůli prudkému růstu počtu plzeňských Židů. Zatímco v roce 1854 žilo ve městě 249 členů židovské obce, v roce 1870 jich bylo už 1207. Dosavadní modlitebna přestala kapacitně stačit.
Pozemek v dnešních sadech Pětatřicátníků získala obec už v roce 1874. Původní projekt vídeňského architekta Maxe Fleischera počítal s nákladnou monumentální novogotickou stavbou. Plzeňská obec si ji ale nemohla dovolit, a tak byl návrh přepracován. Realizované podoby se ujal plzeňský stavitel Emanuel Klotz, na stavbě se podílel také Rudolf Štech.
Základní kámen byl položen 2. prosince 1888. Vlastní stavba se rozběhla na začátku března 1891 a dokončena byla v srpnu 1893. Slavnostní otevření se konalo 7. září téhož roku.
Novorománský základ s maurskou tváří
Klotz zachoval původní půdorysnou koncepci, proměnil však styl i proporce. Výsledkem je stavba, která spojuje novorománský základ s maurskými a dalšími orientálními prvky. Na průčelí vyniká pravidelná kompozice, červené cihelné zdivo, dvojice věží a cibulové báně. Mezi věžemi je umístěn štít s deskami Desatera.
Věže měly být původně vyšší. Kvůli finančním možnostem obce i vztahu nové stavby k městskému panoramatu byly nakonec sníženy přibližně o dvacet metrů. Dnes dosahují zhruba 45 metrů. Právě jejich silueta vytváří s katedrálou svatého Bartoloměje jednu z nejzajímavějších dvojic plzeňských dominant.
Interiér působí neméně výrazně. Hlavní modlitební prostor obklopují galerie určené ženám, zatímco muži seděli v přízemí. Pozornost přitahuje bohatá ornamentální výmalba a zdobená klenba. Ve vstupním vestibulu se dochovaly například kamenná deska s hebrejským textem, desky Pohřebního bratrstva, litinová rituální umyvadla a původní varhany z roku 1890. Zajímavostí je také horkovzdušné vytápění vedené pod podlahou.
Válečné dědictví a dlouhé chátrání
Bohoslužby se ve Velké synagoze konaly do roku 1941. V lednu následujícího roku bylo z Plzně ve třech transportech deportováno do Terezína 2605 Židů. Mnozí z nich později zahynuli v nacistických vyhlazovacích a koncentračních táborech. Z plzeňské židovské obce se po válce podle uváděných údajů vrátilo pouze 204 lidí.
Samotná synagoga nacistické období přežila. Pravděpodobně jí pomohla poloha mezi okolními domy i skutečnost, že sloužila jako sklad nábytku zabaveného deportovaným rodinám a později jako dílna pro šití uniforem německým vojákům. Při osvobozování Plzně v květnu 1945 byla poškozena střelbou. Stopy po kulkách jsou patrné na deskách Desatera na průčelí; jedna z nich zůstala při obnově záměrně zachována.
Po válce se objekt vrátil židovské obci, ta však byla početně velmi oslabená. Za komunistického režimu synagoga postupně chátrala a bohoslužby se přesunuly do menší modlitebny. Poslední bohoslužba ve Velké synagoze se podle městských podkladů konala v roce 1973.
Obnova a dnešní návštěva
Velká synagoga byla v roce 1992 prohlášena národní kulturní památkou. První rozsáhlá obnova proběhla v letech 1994 až 1998 a veřejnosti se znovu otevřela v únoru 1998. Druhá velká rekonstrukce začala v roce 2019 a skončila slavnostním znovuotevřením 10. dubna 2022. Restaurování se týkalo interiéru, maleb, uměleckých i řemeslných prvků, rabínského domu a přilehlého dvora. Náklady dosáhly přibližně 100 milionů korun, většinu pokryly evropské dotace.
Dnes si lze prohlédnout hlavní loď, stálou expozici Tady žili židé i rabínský dům. Návštěvnický okruh může zahrnovat také rituální lázeň mikve a výstup na jednu z věží s výhledem na centrum Plzně. Hlavní prostor slouží rovněž koncertům a výstavám; při kulturních akcích pojme přibližně tisíc diváků.
Otevírací doba, ceny i rozsah prohlídek se mohou měnit podle sezony, svátků a programu. Před návštěvou je proto dobré ověřit aktuální podmínky. Velkou synagogu lze snadno spojit se Starou synagogou vzdálenou asi 250 metrů, s památníkem obětem holokaustu i s procházkou historickým centrem. Právě v tomto propojení architektury, dějin a živé kultury spočívá její největší síla.