Začátkem dubna může stráň Kamenice u Hlohovce upoutat pozornost květy hlaváčku jarního. Jeho výskyt patří k nejvýraznějším jarním zážitkům v této malé přírodní památce. Přesné načasování se ale rok od roku mění podle počasí, takže příroda tu nemá pevný kalendář.
Kamenice leží západně od Hlohovce na severní straně pahorku Staré hory. Na ploše necelých tří hektarů uchovává teplomilná stepní společenstva vápencového podloží. Není to rozlehlá krajinná rezervace, ale místo, kde se dá na malém prostoru pozorovat, jak se rostliny přizpůsobují suchému a teplému prostředí.
Od těžby kamene k cennému stanovišti
Dnešní přírodní památka vznikla v prostoru někdejších menších lomů. Písčité vápence se tu těžily jako dekorativní kámen pro stavební účely. Stopy po využívání krajiny tak nejsou jen kapitolou minulosti: právě na místě bývalého lomu se zachovalo prostředí, které je důležité pro zdejší stepní vegetaci.
Předmětem ochrany jsou společenstva na organodetritických a písčitých vápencích i teplomilné druhy rostlin a živočichů, které jsou s nimi spojené. Vápencová stráň tu není pouhou kulisou. Její podklad a podmínky pomáhají určovat, jaké druhy zde mohou růst a přežívat. Kamenice tak ukazuje, že přírodně cenná místa nemusí být jen člověkem nedotčené kouty; význam může získat i krajina s minulostí spojenou s těžbou.
Hlaváček jarní jako jarní průvodce
Nejznámější rostlinou Kamenice je hlaváček jarní, chráněný druh, který se na lokalitě objevuje v nápadném množství. Pro jeho pozorování se jako orientační doba uvádí začátek dubna. Kvetení však může podle průběhu počasí přijít dříve nebo později a každá sezona může vypadat jinak. Ani obvyklý popis hojného výskytu proto není zárukou stejného množství květů v konkrétním roce.
Krátké jarní období dává návštěvě zvláštní rytmus: stráň se vyplatí vnímat nejen jako místo, kam se jde „za květy“, ale také jako citlivé stanoviště. Rostliny je možné pozorovat a fotografovat z přístupných cest, není však vhodné je trhat ani poškozovat. Ohleduplný pohyb pomáhá zachovat lokalitu i pro další návštěvníky a pro druhy, které nejsou na první pohled tak nápadné jako hlaváček.
Malá památka s velkým významem
Přírodní památka Kamenice má rozlohu 2,8799 hektaru. V evidenci ochrany přírody je jako datum prvního vyhlášení uveden 13. prosinec 2002; krajské nařízení týkající se zřízení památky a ochranného pásma nabylo účinnosti v roce 2021. Pro návštěvníka je podstatné především to, že jde o chráněné území s cennými rostlinami, nikoli o běžnou plochu k volnému pohybu.
Kamenice je dobrým cílem pro ty, kdo chtějí poznávat přírodu jižní Moravy v její drobnější, méně okázalé podobě. Návštěva nemusí být dlouhá: hlavní hodnotou je možnost zastavit se u vápencové stráně, všimnout si její vegetace a pochopit, jak se na podobných místech propojuje geologie, někdejší lidská činnost a živá příroda. Pokud se výlet povede právě v době květu hlaváčku, nabídne Kamenice i jeden z nejhezčích signálů přicházejícího jara.