Na okraji lázeňského parku v Čeladné stojí dřevěná kaple Nejsvětější Panny Marie. Její historie je spojená s pramenem, mariánskou tradicí i proměnami celého areálu, který se v minulosti označoval jako Lázně Skalka ve Velkých Kunčicích pod Radhoštěm. Přestože leží na rozhraní Čeladné a Kunčic pod Ondřejníkem, vlastní lázeňský areál včetně kaple dnes administrativně náleží Čeladné.
Legenda o zjevení a uzdravující vodě
Podle místního vyprávění se v 19. století u zdejšího pramene zjevila Panna Maria. Jde o legendu, nikoli o historicky doloženou událost. Tradice však sehrála důležitou roli v tom, jak se místo začalo vnímat a proč k němu lidé mířili.
Voda ze studánky měla údajně pomoci k uzdravení člena rodiny Brázdových, tehdejších majitelů pozemku. Zpráva o neobvyklém účinku pramene se postupně šířila a k vodě začali přicházet další lidé. Právě na památku uzdravení nechal podle farní tradice Emil Christoph postavit dřevěnou kapli. Stavba vznikla v roce 1893 a slavnostně vysvěcena byla v roce 1904.
Dřevěná kaple ze zbytků po železnici
Kaple je zajímavá i svým materiálem. Při její stavbě měly být využity dřevěné prvky, které zůstaly po budování železnice ve Velkých Kunčicích v roce 1888. Zdroje hovoří buď o pražcích, nebo obecně o trámech, jisté však je, že drobná sakrální stavba souvisí s dobou, kdy se zdejší kraj rychle proměňoval díky nové železniční infrastruktuře.
Kaple nemá vlastní individuální zasvěcení konkrétní světici či světci. Je zasvěcena všeobecně Nejsvětější Panně Marii. Její jednoduchá dřevěná podoba dobře zapadá do prostředí Beskyd a lázeňského parku, kde nepůsobí okázale, ale spíše jako klidné zastavení během procházky.
Od nemocniční márnice k obnovenému místu modlitby
Ve 20. století kaple prošla méně známou a poněkud pochmurnou etapou. V době, kdy v areálu fungovala nemocnice, přibližně mezi lety 1950 a 1988, sloužila jako márnice. Později se její stav zhoršoval a bylo nutné přistoupit k obnově.
Rekonstrukce probíhala v letech 1995 až 2000. Na uchování a zvelebení kaple se podle farnosti výrazně podílel dlouholetý zaměstnanec areálu Petr Švrček. Novější kapitolou je zvon Richard, který byl do kaple instalován 17. prosince 2002. Zvon o hmotnosti 46 kilogramů vyrobila a osadila zvonařská firma Kadlec z Halenkova; na jeho pořízení významně přispěl slovenský zpěvák Richard Müller.
Podle dostupných údajů zvon zaznívá v 6, 12 a 18 hodin, tento režim se však může v čase měnit. V kapli se od roku 2002 konaly také pravidelné bohoslužby, jejich současný harmonogram je vhodné ověřit u farnosti nebo provozovatele areálu.
Ferdinandův pramen dnes
Pramen u kaple je známý jako Ferdinandův pramen, případně Ferdinandovo zřídlo. Oficiální web rehabilitačního centra jej popisuje jako mírně mineralizovaný pramen v lázeňském parku. Národní registr pramenů a studánek uvádí, že byl v lednu 2023 vyčištěn a voda z něj dále vytékala.
Romantická představa léčivé studánky však neznamená, že je voda automaticky bezpečná k pití. Starší záznam upozorňuje na nadlimitní bakteriální znečištění a na nutnost nových rozborů. Před případným nabráním vody je proto třeba ověřit její aktuální hygienickou kvalitu. Zároveň neexistuje podklad, který by dnes potvrzoval léčivé účinky vody podle současných medicínských nebo balneologických měřítek.
Tip na zastavení v Čeladné
Kaple a pramen jsou součástí areálu Rehabilitačního centra Čeladná, kde je lze spojit s procházkou parkem. V okolí se nachází také jezírko s vodotryskem, jezírko přání a další odpočinková místa. Obec Čeladná kapli zařazuje mezi sakrální památky na nenáročné trase dlouhé přibližně osm kilometrů.
Areál bývá uváděn jako volně a celoročně přístupný, přístup do samotné kaple se však může řídit aktuálním režimem centra. Adresa celého areálu je Čeladná 42, 739 12 Čeladná. Návštěva dřevěné kaple tak může být klidným zpestřením výletu, při němž se potkává historie lázeňství, lidová zbožnost i přírodní pramen – bez nutnosti přijímat staré legendy jako ověřená fakta.