Více než tři sta obrazů, odkaz významného právníka i kolekce grafiky. Za vznikem veřejné obrazárny v Praze nestála jen jedna instituce, ale také řada sběratelů, šlechticů a podporovatelů, kteří do ní vložili část svých kolekcí. Právě jejich příběhy představí komentovaná prohlídka ve Šternberském paláci v sobotu 17. října 2026.
Program připomene mecenáše a dárce spojené se Společností vlasteneckých přátel umění, předchůdkyní Národní galerie Praha. Výklad se zaměří především na díla nizozemských a dalších starých mistrů a na cestu, kterou se jednotlivé obrazy a sbírky dostávaly do veřejné instituce.
Od zápůjček k vlastní sbírce
Společnost vlasteneckých přátel umění vznikla 5. února 1796 z iniciativy české šlechty, měšťanů, duchovních a umělců. Jejím cílem bylo vytvořit veřejně přístupnou galerii a zároveň uměleckou školu. Obrazárna se otevřela ještě v témže roce, zatímco škola zahájila činnost v roce 1800.
Začátky však nebyly založené na vlastnictví obrazů. Původní stanovy Společnosti jí nedovolovaly umělecká díla vlastnit, a první expozice proto vznikala hlavně ze zápůjček šlechtických, měšťanských a uměleckých sběratelů. Díla, která Společnost později nakupovala, navíc prodávala v dražbách svým členům. Teprve po roce 1835 od této praxe ustoupila a začala systematicky budovat vlastní fond.
Hoser, Silva-Tarouca a další dárci
Jedním z nejvýraznějších podporovatelů byl Josef Hoser. V roce 1844 věnoval více než 300 obrazů vlámských, holandských a středoevropských autorů 17. a 18. století. Díla získával z vídeňských sbírek i na aukcích v evropských městech. Součástí jeho kolekce byla také díla rokokového malíře Norberta Grunda.
Významný dar přišel o dvanáct let později od hraběte Bedřicha Silva-Taroucy. Konkrétní připomínkou tohoto příspěvku je obraz Zimní krajina s pastí na ptáky od Pietera Brueghela II., který Národní galerie eviduje jako dar z roku 1856. Návštěvníci tak mohou na příkladu jediného díla sledovat, jak se soukromá sběratelská iniciativa promítla do veřejně přístupné kolekce.
Svou sbírku odkázal Společnosti také právník a rektor Univerzity Karlovy Jan Nepomuk Kaňka. Vojtěch Lanna zase věnoval Obrazárně kolekci grafického umění, čímž položil základ novému oddělení grafické sbírky. Mezi významnými podporovateli se připomíná také kníže z Liechtensteinu; bližší určení této osobnosti program neuvádí.
Palác, kde se tradice stále vrací
Šternberský palác na Hradčanském náměstí tvoří pro toto téma přirozenou kulisu. Významná barokní stavba vznikala v letech 1699 až 1708 a je spojována se stavebníkem Václavem Vojtěchem ze Šternberka. Její projekt je připisován Giovannimu Battistovi Alliprandimu.
Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění v paláci působila od roku 1814 do roku 1871. Po druhé světové válce se budova stala sídlem nově konstituované Národní galerie a od roku 1947 se zde prezentuje staré umění. Dnešní expozice Staří mistři II tak navazuje na historickou úlohu místa, v němž se po desetiletí setkávaly soukromé sbírky s veřejností.
Prohlídka v roce významného výročí
Akce se koná v roce, kdy uplyne 230 let od založení Společnosti vlasteneckých přátel umění. Setkání je naplánováno na sobotu 17. října 2026 ve 12 hodin a má trvat přibližně hodinu; před návštěvou je vhodné aktuální čas ověřit u pořadatele. Sraz je v přízemním vestibulu Šternberského paláce na adrese Hradčanské náměstí 15.
Vstupenky se prodávají přes GoOut. Národní galerie uvádí běžné vstupné 120 korun, zlevněné pro studenty a seniory 80 korun a zvýhodněné vstupné pro členy Klubu přátel NGP nebo držitele průkazu ZTP/P. Palác je dostupný metrem A ze stanic Malostranská a Hradčanská i tramvají 22, například ze zastávek Pražský hrad, Brusnice nebo Pohořelec.