Jak vzniká dojem prostoru na obraze? Lze krásu popsat pomocí čísel a proč se renesanční umělci tolik soustředili na lidskou postavu? Právě těmito otázkami provází školní program Okem renesance, který Národní galerie Praha připravila ve Schwarzenberském paláci. Žáci 2. stupně základních škol a studenti středních škol při něm nepoznávají umění pouze prostřednictvím výkladu, ale také kreslí, porovnávají a společně hledají vlastní interpretace.
Renesance jako praktická zkušenost
Program staví na pozorování originálních děl a vlastní tvorbě. Účastníci se seznamují se základními principy renesančního umění a zkoušejí si, jak funguje prostorová perspektiva, symetrie nebo proporce. Pozornost se věnuje také způsobům, kterými umělci zobrazovali člověka, krajinu a nejrůznější detaily.
Takový přístup může být pro školní skupinu přínosnější než pouhé zapamatování letopočtů a jmen. Žáci si mohou některé postupy rovnou vyzkoušet a následně o nich mluvit ve skupině. Program tak propojuje výtvarnou činnost se slovním vyjadřováním, spoluprací a schopností formulovat vlastní pohled na umělecké dílo.
Od portrétu k otázce lidské individuality
Renesance přinesla mimo jiné nový zájem o člověka, jeho podobu a individualitu. Právě proměny v zobrazování lidské postavy patří k tématům, která program přibližuje. Ve Schwarzenberském paláci se účastníci setkávají s tvorbou Albrechta Dürera, Lucase Cranacha a Agnola Bronzina, tedy s umělci, jejichž díla pomáhají sledovat různé podoby renesančního vidění světa.
Program přitom nezůstává u hledání znaků uměleckého směru. Vede také k otázkám, co všechno obraz sděluje, jakou roli v něm hraje kompozice a proč může přesvědčivě zachycený prostor působit téměř skutečně. Vlastní kresba se stává způsobem, jak si tyto principy lépe uvědomit a osobně je interpretovat.
Palác, který doplňuje příběh expozice
Samotné místo je pro téma renesance příhodné. Schwarzenberský palác stojí na Hradčanském náměstí v historické části Hradčan. Na místě čtyř středověkých domů zničených při požáru Hradčan v roce 1541 nechal Jan IV. Popel z Lobkowicz vybudovat renesanční rezidenci v severoitalském stylu. Dokončena byla v roce 1567.
Výraznou součástí stavby je sgrafitová výzdoba. Její dnešní ikonická podoba vznikala v letech 1870 až 1874 podle návrhu Josefa Schulze, přesto palác stále působí jako významná připomínka renesanční architektury v českém prostředí. Návštěva programu tak může spojit pozorování děl v interiéru s vnímáním samotné budovy a jejího povrchu.
Národní galerie Praha získala Schwarzenberský palác v roce 2002. Dnes zde provozuje expozici Staří mistři, která představuje výběr evropského umění od 16. do 18. století. Kromě Dürera, Cranacha a Bronzina se v ní objevují také díla El Greca, Petera Paula Rubense, Rembrandta, Karla Škréty nebo Petra Brandla.
Informace pro školní skupiny
Program je určen především pro 9. třídy základních škol a studenty středních škol. Podle dostupných údajů trvá přibližně 90 až 120 minut a počítá se skupinou o 12 až 28 účastnících. Dva pedagogové se mohou zapojit zdarma.
V kalendáři je uveden termín pátek 22. ledna 2027 od 12 hodin. Protože jde o budoucí termín, je vhodné při rezervaci ověřit jeho aktuálnost i volnou kapacitu. Stejně tak se mohou měnit finanční podmínky: podklady uvádějí cenu 100 Kč za osobu, současně však zmiňují vstupné zdarma. Rozhodující proto bude potvrzení Národní galerie Praha při objednání programu.
Schwarzenberský palác najdete na adrese Hradčanské náměstí 2 v Praze 1. K místu se lze dostat například tramvají 22 nebo metrem A ze stanic Malostranská či Hradčanská. Pro školní návštěvu je však nejdůležitější včasná rezervace a ověření aktuálních podmínek.