Martinický palác není místem, odkud byli roku 1618 vyhozeni císařští místodržící. Pražská defenestrace se odehrála v budově České kanceláře na Pražském hradě. S palácem na Hradčanském náměstí ji spojuje především Jaroslav Bořita z Martinic, jeden z místodržících, kteří tehdy spolu s Vilémem Slavatou a písařem Filipem Fabriciem skončili po pádu z oken v hradním příkopu.
Všichni tři pád z výšky přibližně šestnácti metrů přežili. Událost ale odstartovala povstání českých stavů a stala se jedním z významných momentů, které vedly k třicetileté válce. Martinický palác tak při návštěvě Hradčan funguje jako pozoruhodný historický „spojovník“ mezi každodenním životem šlechtického rodu a velkými dějinami země.
Od gotických domů k paláci Martiniců
Na místě dnešní stavby původně stály čtyři gotické budovy. Jedna z nich bývala spojována s Benešem Krabicí z Weitmile, kronikářem a mužem, který za Karla IV. dohlížel na stavbu katedrály svatého Víta. K místu se váže také pověst o paní Ovci a ohnivém psu, ta však patří do oblasti lidového vyprávění, nikoli ověřených dějin.
Starší zástavbu zničil velký požár Malé Strany a Hradčan v roce 1541. Renesanční přestavba začala až později, když pozemek získal Ondřej Teyffle ze Zeilberku. Roku 1583 objekt prodal Jiřímu Bořitovi z Martinic, významnému zemskému úředníkovi. Rod Martiniců pak palác vlastnil až do roku 1788, kdy vymřel po meči.
Dnešní podoba nevznikla najednou. Palác se rozvíjel přibližně od poloviny 16. století do 30. let 17. století, kdy už renesanční architektura přecházela k ranému baroku. Stavební práce přerušily události roku 1618. Po jejich obnovení byla budova zvýšena o patro, přibylo severní křídlo s velkým sálem a do průčelí byla osazena mramorová deska s erbem Martiniců.
Sgrafita, stropy a kaple
Nejvýraznějším prvkem paláce jsou sgrafitové fasády. Vnější průčelí zdobí výjevy ze života Josefa Egyptského, zatímco na nádvoří lze najít scény inspirované příběhy Samsona a Herkula. Výzdoba nebyla jen dekorací. V renesančním prostředí měla podtrhnout vzdělanost, kulturní rozhled a společenské postavení majitele.
Uvnitř se dochovalo velké množství malovaných trámových stropů, renesančních a raně barokních kleneb i fresek. V jižním křídle se nachází hlavní sál s původním krbem a kazetovým stropem. Navazuje na něj kaple, která si uchovala původní podobu a výzdobu s náboženskými motivy. Objevují se zde například výjevy Nejsvětější Trojice s Pannou Marií, Posledního pomazání, Posledního soudu nebo svatého Jiřího v boji s drakem.
Rozsáhlá rekonstrukce proběhla v letech 1967 až 1973. Tehdy byly historické prvky konzervovány podle projektu architekta Zdeňka Hölzela. V Konírně a přilehlých prostorách se uplatnily také skleněné plastiky René Roubíčka, které jsou dnes uloženy v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu.
Palác v proměnách času
Martinický palác je evidován jako kulturní památka a patří k nejvýraznějším pozdně renesančním stavbám v Praze. Památkově cenný není pouze jeho vzhled z Hradčanského náměstí, ale také vnitřní uspořádání, dvůr a vrstvy stavebních proměn, které připomínají, že palác vznikal postupným spojováním a přestavbou starších domů.
Jeho historie se přitom neuzavřela v raném novověku. V roce 1993 zde Frank O. Gehry poprvé veřejnosti představil projekt, který se později proměnil v Tančící dům. Renesanční palác se tak stal dějištěm i jedné z pozoruhodných kapitol moderní pražské architektury.
Co čekat při návštěvě Hradčan
Palác stojí na adrese Hradčanské náměstí 67/8, v bezprostřední blízkosti Pražského hradu. Zvenčí jej lze dobře vnímat v souvislosti s dalšími paláci na náměstí, například Schwarzenberským, Salmovským, Toskánským a Arcibiskupským palácem. Právě kontrast jejich průčelí vytváří z Hradčan jedno z nejpůsobivějších historických panoramat Prahy.
Interiéry však nejsou běžně přístupné v režimu stálé návštěvní doby. Palác dnes slouží především jako prostor pro koncerty, výstavy, přednášky, konference, společenské a firemní akce nebo svatby. Kdo chce vidět sály, kapli a historickou výzdobu také zevnitř, měl by si před návštěvou ověřit aktuální program a možnosti vstupu u provozovatele.