Hořovice mají s akordeony neobvyklé a stále živé spojení. Právě tomuto příběhu se věnovala Hradozámecká noc v Muzeu Hořovicka na Starém zámku, která se uskutečnila v sobotu 22. srpna 2026. Večerní program spojil prohlídku muzejních prostor s vyprávěním o místní výrobě hudebních nástrojů a živou hrou na akordeon.
Od historie města k hudebnímu řemeslu
Návštěvníci se během večera dozvěděli více o tradici výroby akordeonů a heligonek v Hořovicích. Program připravilo Muzeum Hořovicka ve spolupráci s firmou DELICIA accordions, která na zdejší výrobní tradici navazuje. Součástí byly dvě přednáškové části, dvě kratší hudební ukázky a možnost prohlédnout si muzejní expozice i vystavené nástroje.
O hudební doprovod se postarala akordeonistka Renáta Pospíšilová. Muzeum tak na chvíli nezůstalo jen prostorem pro tiché pozorování exponátů – historii města a regionálního řemesla doplnil zvuk nástroje, který je s Hořovicemi dodnes spojený.
Tradice, která začala v dílně Josefa Kebrdleho
Podle historie společnosti DELICIA sahají počátky moderní hořovické výroby do roku 1920. Tehdy se Josef Kebrdle po zkušenostech z Vídně pustil ve městě do výroby dřevěných částí jednořadých a dvouřadých heligonek. O patnáct let později už jeho podnik zaměstnával 42 dělníků a vyráběl kompletní nástroje.
Po znárodnění v roce 1948 přešla výroba pod národní podnik Harmonika. Od roku 1957 se v Hořovicích vyráběly také heligonky značky Hlaváček a harmoniky pod označením Lignatone. V roce 2017 se podnik přejmenoval na DELICIA accordions s.r.o. a podle firemní historie se vrátil k tradiční ruční výrobě a výraznému podílu vlastních dílů.
Dnes firma vyrábí klávesové i knoflíkové akordeony značky DELICIA, heligonky Hlaváček, zakázkové nástroje a věnuje se také opravám historických kusů. Přibližně polovina produkce směřuje do zahraničí, mimo jiné do asijských zemí, Ameriky a států Evropské unie. Druhou část zákazníků tvoří čeští a slovenští akordeonisté a heligonkáři.
Starý zámek jako kulturní prostor
Výběr místa nebyl náhodný. Starý zámek je nejstarší historickou památkou Hořovic. Vyrostl na místě staršího gotického sídla a později prošel renesančními i barokními úpravami. Po vybudování Nového zámku ztratil úlohu hlavního panského sídla a sloužil především jako správní a hospodářské zázemí panství.
Ve 20. století zde téměř sto let sídlilo ředitelství Vojenských lesů a statků. Od roku 2012 patří areál městu a od začátku roku 2024 jej spravuje Městské kulturní centrum Hořovice. Dnes v něm návštěvníci najdou Muzeum Hořovicka, galerii, informační centrum i městskou knihovnu.
Muzeum Hořovicka vzniklo v areálu v roce 2017 jako pobočka Muzea Českého krasu. Jeho stálá expozice představuje historii Hořovicka a kombinuje společenskovědní a přírodovědné sbírky. Novější části areálu připomínají také šlechtické rody spojené s Hořovickem a hradem Valdek nebo představují historické náhrobníky, heraldické předměty a dobové zbraně.
Hradozámecká noc se do Hořovic vrací
Hořovice mají k celostátní Hradozámecké noci zvláštní vztah. První ročník projektu Národního památkového ústavu se konal v roce 2010 právě na zámku Hořovice. Tehdejší program nabídl noční prohlídky zakončené ohňostrojem. O několik let později se večerní akce v Hořovicích zaměřila na jiné dědictví – nikoli na šlechtickou reprezentaci, ale na průmysl, řemeslo a hudbu.
Ročník 2026 probíhal od 18:30 do přibližně 21:00 a vstupné bylo jednotné. Kdo chce Starý zámek navštívit i mimo podobné akce, může sledovat nabídku komentovaných prohlídek a aktuální program Městského kulturního centra. Přístupnost jednotlivých expozic a termíny prohlídek se mohou měnit, proto je vhodné ověřit si je před cestou u informačního centra.