Staré loutky, kulisy a historické sály bývalého augustiniánského kláštera vytvářejí ve Šternberku neobvyklé spojení. Návštěvník tu nepoznává jen dějiny významné památky, ale také tradici místního divadelnictví, která se ve městě rozvíjela v českém i německém prostředí a ve 20. století získala výraznou loutkářskou podobu.
Od kláštera k muzeu příběhů
Augustiniánský klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie založil ve Šternberku roku 1371 Albert ze Šternberka. Po staletí představoval náboženské, vzdělávací a kulturní centrum města. Dnešní vzhled areálu významně utvářely barokní přestavby 18. století. Na jeho výzdobě se podíleli například architekt František Antonín Grimm, malíř František Antonín Sebastini a barokní umělec Jan Kryštof Handke.
Klášterní život ukončil josefínský dekret z roku 1784. Rozsáhlý areál pak dostával různá využití – sloužil jako fara, kasárna, německé gymnázium i skladiště textilu. Po roce 1991 objekt převzalo město Šternberk a začala jeho postupná obnova. Dnes je památka přístupná jako kulturní a návštěvnické místo, v němž se vedle architektury představují také dějiny města a místní kulturní život.
Loutky jako připomínka ochotnické tradice
Stálá expozice historie loutkářství ukazuje staré loutky a divadelní kulisy. Některé pohádkové postavičky se podle dostupných informací dochovaly ve značně poškozeném stavu a podařilo se je částečně obnovit. Přesný původ celé kolekce, datování jednotlivých kusů ani rozsah restaurátorských prací však nejsou podrobně doloženy, a právě proto je zajímavé vnímat exponáty především jako doklad někdejší divadelní praxe.
Šternberk má doloženou tradici českého ochotnického a loutkového divadla sahající do období první republiky. Po druhé světové válce na ni navázaly například Divadelní kroužek Národní jednoty Libuše, Jednota divadelních ochotníků, Kašpárkova družina a Loutkářský soubor Kašpárkova divadla. Nešlo přitom o okrajovou zábavu několika nadšenců. Městská kronika uvádí, že v letech 1946 až 1958 soubor sehrál 63 her, na nichž se podílelo 310 ochotníků. Představení tehdy navštívilo přibližně 53 tisíc diváků.
Kašpárkovo divadlo bylo podle údajů městských kulturních zařízení uvedeno do provozu v roce 1949 v původním sále hostince U Bacchuse. Loutkové divadlo tak mělo ve Šternberku vlastní zázemí a mohlo oslovovat celé generace dětí i dospělých. Místní divadelní minulost však nebyla pouze česká – počátky německé ochotnické tradice ve městě jsou kladeny už do roku 1834.
Prohlídka, při které se může hrát
Loutkářská expozice není v klášteře oddělena od ostatních návštěvnických zážitků. Prohlídka může zahrnout historické sály s nástropními malbami, klášterní sklepy, obrazárnu barokních malířů i věžní hodinové stroje. Oficiální prezentace areálu počítá také se zážitkovými prvky, mezi něž patří hudební nástroje, varhany nebo právě loutkové divadlo.
Právě v tom spočívá půvab místa: loutky zde nejsou jen řadou předmětů ve vitríně. V barokním prostředí připomínají spolkový život, ochotu věnovat čas společnému představení i význam divadla v době, kdy bylo jednou z hlavních forem místní kultury. Pro děti mohou být vstupem do světa pohádek, pro dospělé zase stopou k historii města a jeho obyvatel.
Klášter v sousedství hradu
Bývalý augustiniánský klášter stojí v těsné blízkosti Šternberského hradu, a nabízí se tak jako přirozená součást procházky historickým Šternberkem. Návštěvu lze spojit s poznáním obou památek i s dalšími městskými zastaveními.
Termíny prohlídek a přístupnost jednotlivých částí expozice se mohou měnit, proto je vhodné ověřit aktuální informace přímo u provozovatele. Areál najdete na adrese Farní 50/3 ve Šternberku; kontakt na průvodce je uváděn na telefonním čísle +420 604 591 340.