Uvnitř malé vodní elektrárny Přepeře II se nečeká jen technické zařízení, kabely a kovové konstrukce. Stěny objektu pokrývá monumentální obraz Svět vody od Heshama Malika. Dílo proměňuje provozní budovu u Jizery v neobvyklou galerii a dává technické stavbě další rozměr: voda zde není pouze zdrojem elektřiny, ale také symbolem života, proměny a lidské civilizace.
Elektrárna u jezu, která myslí i na řeku
MVE Přepeře II stojí na levém břehu Jizery u stávajícího jezu v říčním kilometru 76,456. Stavba byla dokončena v roce 2019 a tvoří ji vtokový objekt, strojovna a odpadní koryto. Srdcem provozu je přímoproudá Kaplanova turbína s oběžným kolem o průměru 1,7 metru. Generátor má instalovaný výkon 270 kilowattů.
Projekt počítal s návrhovým spádem 2,6 metru a průtokem 12 kubíků vody za sekundu, maximálně pak 13 kubíků. Předpokládaná roční výroba dosahuje přibližně 1 000 MWh. Investor zároveň uváděl očekávané snížení emisí oxidu uhličitého až o 1 000 tun ročně. Jde však o projektový předpoklad, nikoli o aktuálně ověřenou provozní bilanci.
Součástí záměru nebyla jen výroba energie. U jezu vznikl také štěrbinový rybí přechod a nová štěrková propust. Díky nim se měl zprůchodnit zhruba šestnáctikilometrový úsek Jizery a zlepšit podmínky pro migraci vodních živočichů. Technická stavba tak pracuje s řekou, ale současně se snaží zmírnit dopad, který podobné objekty na vodní tok mívají.
Obraz o vodě, životě a pádu civilizací
Výtvarná podoba elektrárny nevznikla jako dodatečná dekorace. Příprava malby začala už v roce 2018 a Hesham Malik ji dokončil v červnu 2020. Slavnostní představení veřejnosti se uskutečnilo 21. srpna téhož roku.
Členitá kompozice zachycuje mytický koloběh vody a života. Objevují se v ní odkazy ke starověkému Egyptu, motivy vzestupu a pádu civilizace i témata krásy, síly a politiky. Obraz lze vnímat jako výtvarný protějšek samotné elektrárny: zatímco turbína převádí pohyb vody na elektřinu, malba připomíná, že voda je mnohem starší a důležitější příběh než jakákoli jednotlivá technologie.
Hausbót mezi industriálními stopami
Výrazná není jen výzdoba interiéru. Architektonické řešení využilo prostor bývalého industriálního areálu a objektu vtisklo podobu, která připomíná hausbót. Cedrové obložení, kruhová okna a přesahující markýza působí v prostředí u jezu neobvykle, ale zároveň odkazují k vodě a pohybu po ní.
Elektrárna tak nezůstává anonymní technickou schránkou. Spojuje stavitelství, řemeslo, architekturu a umění v jeden celek. Právě za tuto kombinaci získala v soutěži Cena Karla Hubáčka – Stavba roku Libereckého kraje 2020 druhé místo v kategorii novostaveb. Ve veřejném hlasování skončila třetí.
Místo, které stojí za návštěvu s otevřenýma očima
Na Přepeře je zajímavé, že zde lze během jediné návštěvy sledovat několik vrstev najednou. U jezu se nabízí pohled na Jizeru a rybí přechod, v samotném objektu pak na současnou vodní energetiku i velkoformátovou malbu. Nejde tedy pouze o prohlídku elektrárny, ale o setkání techniky, krajiny a umělecké interpretace vody.
Elektrárna není běžně otevřena jako atrakce s pravidelnou každodenní otevírací dobou. Obec příležitostně připravuje mimořádné prohlídky, například při Dni Země, proto je vhodné aktuální možnost návštěvy předem ověřit u obce nebo provozovatele. Oficiálně uváděná adresa objektu je Přepeře 24, 512 61 Přepeře.
Pokud se do interiéru podaří nahlédnout, vyplatí se nevnímat Svět vody jen jako barevnou kulisu technologického provozu. Je připomínkou, že i utilitární stavba může vyprávět o krajině, odpovědném využívání přírodních zdrojů a o vztahu člověka k řece, na níž je od nepaměti závislý.