V centru Žulové se dochovalo místo, kde se středověk doslova spojil s novověkem. Válcová věž kostela sv. Josefa je totiž původním bergfritem hradu Frýdberk. Masivní hradní věž tak dodnes slouží jako kostelní zvonice a připomíná dobu, kdy na nízké ostrožně nad městem stával opevněný hrad.
Pro návštěvníka je Žulová zajímavá právě tímto neobvyklým propojením. Nejde jen o kostel postavený poblíž zříceniny. Mladší stavba do sebe starší hrad přímo začlenila. Při obchůzce areálu lze proto sledovat rozdíl mezi mohutným středověkým zdivem věže a klasicistními částmi kostela.
Hrad na ostrožně a jeho proměnlivé dějiny
Frýdberk vznikl na přirozeně chráněném místě, které doplňoval široký příkop vysekaný ve skále na jižní vstupní straně. Za zakladatele bývá uváděn Jan Wüstehube, jenž měl hrad vybudovat na půdě vratislavského biskupství bez potřebného svolení. První písemné zmínky se vztahují k závěru 13. století, nejčastěji k roku 1290.
Historické výklady spojují rané držitele hradu také s loupeživou činností. Roku 1358 získal Frýdberk spolu s okolním panstvím vratislavský biskup. Tím podle tradičního výkladu skončila etapa, v níž měl hrad pověst problematického sídla. Později jej drželi Haugwitzové a v poslední třetině 16. století prošel renesanční přestavbou.
Hradní jádro mělo nepravidelně oválný půdorys. Obklopovala je hradba, uvnitř stál palác a v čelní části mohutná válcová věž. Za třicetileté války byl Frýdberk dobyt, vypleněn a vážně poškozen, podle některých podkladů roku 1639 švédskými vojsky. Obnoven už nebyl v původní podobě.
Z hradu pivovar, z pivovaru kostel
Po válce areál postupně ztrácel svůj obranný význam. Roku 1703 byl hrad přestavěn na pivovar, který fungoval přibližně do počátku 19. století. Poté přišla další zásadní proměna. Prostor někdejšího hradu byl využit při stavbě farního kostela sv. Josefa, budovaného v letech 1809 až 1810.
Stavitelé přitom nejvýraznější pozůstatek hradu nezbořili. Bergfrit se stal součástí nového kostela. V jeho přízemí byla prolomena vstupní předsíň a na vrcholu přibylo zvonicové patro. Z věže, která kdysi sloužila k obraně hradu a pozorování okolí, se tak stala součást sakrální stavby.
Kostelní loď navíc nevznikla pouze vedle staré věže. Pohltila významnou část někdejšího hradního jádra a využila také jeho prostor i stavební materiál. Žulová proto nabízí pozoruhodný příklad toho, jak se zanikající světská fortifikace mohla proměnit v základ nového veřejného a duchovního místa.
Co z Frýdberku uvidíte dnes
Nejvýraznějším reliktem zůstává válcový bergfrit se zdivem silným až přibližně čtyři metry. Dochoval se do výšky odpovídající původnímu čtvrtému podlaží a díky začlenění do kostela je chráněn před úplným zánikem. Při pohledu zblízka vynikne jeho masivnost i odlišná struktura zdiva ve srovnání s mladšími částmi stavby.
V severní části areálu se zachoval také úsek obvodové hradby, respektive oblouk zdiva. Ten byl využit jako podezdívka presbytáře. Další stopou po hradu je relikt někdejšího příkopu, přes který dnes vede krátký přístup ke kostelu. Okolí stavby je dnes využíváno mimo jiné jako hřbitov, takže někdejší hradní prostor má klidnou a pietní atmosféru.
Historii místa připomíná i samotná identita města. Žulová nesla až do 20. století německý název Friedeberg, respektive český název Frýdberk, odvozený od hradu. Středověké sídlo tak nezanechalo stopu jen v kameni, ale také v názvu a historické paměti obce.
Tip pro návštěvu Žulové
Bývalý hrad se nachází přímo v centru Žulové u kostela sv. Josefa. Areál je podle dostupných turistických podkladů přístupný volně, zatímco vstup do interiéru kostela nebo případný přístup do věže se může řídit režimem farnosti. Před návštěvou je proto vhodné ověřit aktuální možnosti.
Z hlavního prostoru města jde ke kostelu o krátkou cestu. Vlaková zastávka se podle turistických údajů nachází přibližně 500 metrů od místa a autobusová zastávka Žulová náměstí asi 300 metrů. Největší zážitek ovšem přinese pomalá prohlídka samotného areálu: právě při ní vynikne, že věž kostela není napodobeninou hradu, ale jeho skutečně dochovanou součástí.