Jeden z nejstarších dochovaných pražských zvonů, Štěpán z roku 1490, stále připomíná dobu, kdy zvony určovaly rytmus města, svolávaly lidi k bohoslužbám a oznamovaly mimořádné události. Váží přibližně 2 010 kilogramů a návštěvníci se s ním mohou seznámit při komentované vycházce Polední zvonění naživo, která vede po historických sakrálních místech Nového Města.
Od svatého Štěpána k první pražské defenestraci
Sraz je naplánován před kostelem svatého Štěpána ve Štěpánské ulici. Chrám založil Karel IV. roku 1351 jako jeden ze dvou hlavních farních kostelů nově budovaného Nového Města. Gotické trojlodí vznikalo přibližně do roku 1401 a dodnes patří k výrazným dominantám této části Prahy.
Ke kostelu náleží samostatně stojící kamenná zvonice. Ta vznikla v letech 1598 až 1604 a nahradila starší dřevěnou stavbu. Právě její zvony budou jedním z hlavních témat vycházky. Kostelní okolí má ovšem i výraznou historickou stopu spojenou s husitským hnutím. Roku 1419 odtud kazatel Jan Želivský vedl dav k Novoměstské radnici, kde došlo k první pražské defenestraci.
Okolí chrámu bývalo také rozsáhlým hřbitovem. Říkalo se mu poutnický, protože zde byli pohřbíváni poutníci, kteří zemřeli v Praze při cestě za svatými ostatky. Později sloužil rovněž jako morový hřbitov. Podle historických údajů sem mělo být roku 1502 svezeno více než 13 000 obětí moru.
Rotunda, která změnila své zasvěcení
Trasa zamíří také k rotundě svatého Longina v ulici Na Rybníčku. Patří k nejstarším dochovaným sakrálním stavbám v Praze a pochází z první poloviny 12. století. Původně byla zasvěcena svatému Štěpánovi. Když byl na Novém Městě vybudován nový kostel stejného zasvěcení, získala rotunda jméno svatého Longina.
Právě v této části města se dobře ukazuje, jak se Praha v průběhu staletí proměňovala. Vedle románské rotundy stojí gotický kostel, pozdější zvonice a další stavby, které připomínají náboženský i společenský význam Nového Města za Karla IV. Zvony přitom představovaly důležitý komunikační systém dávno před vznikem moderních městských služeb.
Kaple, která zmizela z Karlova náměstí
Další zastávka připomene místo, kde dnes kapli hledat nelze. Na Karlově náměstí stávala kaple Božího Těla a Krve, spojená s vystavováním relikvií, které získal Karel IV. Dřevěná věž zde sloužila od roku 1354, kamenná kaple vznikla v letech 1382 až 1393 a byla zbořena roku 1791.
Kaple bývala cílem velkých poutí při svátku spojeném s vystavováním relikvií. Lidé sem přicházeli za předměty spojovanými s pašijovým příběhem, například za Longinovým kopím, hřeby, trny z Kristovy koruny nebo částmi kříže. Dnes její místo připomíná především historická paměť náměstí a vyprávění průvodce.
Závěr u svatého Vojtěcha
Vycházka má skončit u kostela svatého Vojtěcha ve Vojtěšské ulici. Jeho historie sahá k románským počátkům, na konci 14. století prošel gotickou přestavbou a později výraznou barokizací. V 19. století byl částečně upraven v novogotickém duchu.
Podle programu má být možné nahlédnout do interiéru zvonice, sledovat práci zvoníků a dotknout se zvonů. Právě tento přímý zážitek odlišuje vycházku od běžné prohlídky kostelů. Účastníci neuslyší jen výklad o minulosti, ale mají zažít, jak zvony skutečně znějí a jakou péči jejich provoz vyžaduje.
Akce je podle původního programu plánována na neděli 11. října 2026 od 10:30. Trasa má trvat přibližně dvě hodiny, provázet má Miroslav Křižan a pořadatelem je Prahou s očima dokořán. Uvedené vstupné se pohybuje v rozmezí 30 až 250 Kč; konkrétní podmínky účasti, dostupnost zvonic i podobu programu je vhodné před návštěvou ověřit u pořadatele.