Obří sluneční hodiny u vysílače Krašov mají ukazatel, který se nedá přehlédnout: tvoří ho celý 342 metrů vysoký vysílací stožár. Jeho stín dopadá na louku, kde pět velkých kovových římských číslic vytváří časovou stupnici. Každá číslice má podle dobových informací přibližně tři metry.
Nejde tedy o objekt, u něhož by návštěvník našel obvyklou desku s hodinovým ciferníkem. Čas tu vzniká souhrou vysoké technické stavby, slunce a otevřeného prostoru. Právě měřítko i nezvyklé spojení telekomunikačního zařízení s astronomickým principem dělají z místa zajímavou zastávku na Plzeňsku.
Stín, který ukazuje místní sluneční čas
Stožár stojí svisle, zatímco časová stupnice leží na vodorovné louce. Takové uspořádání využívá princip gnómonu: svislý předmět vrhá stín, jehož směr se během dne mění podle zdánlivého pohybu Slunce po obloze. U Krašova je měřítko tohoto principu neobvyklé — místo krátké tyče zastupuje gnómon vysílací stožár.
Hodiny ukazují místní pravý sluneční čas, nikoli automaticky stejný údaj, jaký bychom odečetli na hodinkách. Obecní výklad upozorňuje, že použitelné jsou přibližně mezi desátou a čtrnáctou hodinou tohoto slunečního času a především v období blízkém jarní a podzimní rovnodennosti. V době letního času je při převodu nutné počítat s hodinovým posunem. Pro běžnou orientaci podle občanského času proto nejde o celoroční náhradu hodinek.
Proč záleží na roční době i počasí
Stín není po celý rok stejně použitelný. Zemská osa je vůči rovině oběhu Země skloněná, a Slunce proto během roku mění svou výšku nad obzorem. Tím se mění i dráha stínu po louce. Stupnice u Krašova je podle obecního výkladu nejlépe využitelná v blízkosti rovnodenností, kdy poloha Slunce odpovídá podmínkám, pro něž je určená.
Roli hraje také konstrukce samotného stožáru. Je široký a otevřený, takže jeho stín nemá všude ostrou hranu. Sluneční paprsky se navíc šíří pod různými úhly a okraje stínu se rozostřují. U běžných slunečních hodin bývá ukazatel úzký; u Krašova je naopak zdrojem stínu mohutná stavba, což je efektní, ale pro přesné odečítání náročnější. Nejlepší šanci hodiny pozorovat proto nabízí jasný den s přímým sluncem.
Nápad z výšky a setkání s krajinou
S nápadem využít stín vysílače přišel Václav Sidorjak. Podle dobové reportáže si ho všiml při letu na motorovém padáku, když uviděl, jak stožár vrhá stín na sousední louku. Kovové číslice se na místě objevily v září 2017. Z technické stavby tak vznikl veřejně přístupný prvek, který návštěvníka vybízí nejen k fotografování, ale i k přemýšlení o tom, jak se čas dá měřit.
V roce 2018 byly hodiny popisovány jako český rekord. U světového prvenství je namístě opatrnost: záleží na tom, zda se porovnává výška ukazatele, rozloha stupnice, nebo jiný parametr, a dostupné informace samy o sobě jednoznačný aktuální světový rekord nepotvrzují.
Výlet k vysílači Krašov
Hodiny leží přibližně dva kilometry od Bezvěrova směrem na Krašov, na louce severně od vysílače. Klub českých turistů uvádí pěší cestu z Bezvěrova zhruba na patnáct minut. Před vstupem do areálu Českých Radiokomunikací je parkovací plocha, odpočívadlo a informační tabule; hodiny lze pozorovat z veřejně přístupného okolí. Podklady nepotvrzují možnost vstupu do areálu ani na vysílač.
Výlet se nejlépe vydaří za slunečného počasí, kdy je možné sledovat stín v terénu. Návštěva v období kolem rovnodennosti navíc odpovídá době, kdy mají hodiny podle obecního výkladu ukazovat nejlépe. U Krašova tak nejde jen o pohled na vysoký stožár: zajímavé je i zastavit se na louce a vnímat, jak se jeho stín mění s pohybem Slunce.