V roce 1920 se v Mariánské Týnici zřítila kupole kostela s lucernou a část navazujících kleneb. Mohlo jít o poslední kapitolu příběhu významného poutního místa. Místo toho začala dlouhá obnova, s níž je neodmyslitelně spojen architekt Hanuš Zápal. Právě jeho odkaz připomíná výstava v západním ambitu a komentovaná prohlídka plánovaná na podzim roku 2026.
Od poutního místa k téměř zaniklé památce
Kořeny Mariánské Týnice sahají do středověku. Kostel v Týnci je jako majetek plaského kláštera doložen už ve 13. století a zdejší poutní tradice navazovala na starší kostelík a sousoší Zvěstování Panně Marii. V 18. století se místo proměnilo v reprezentativní barokní areál spojený s plaskými cisterciáky.
Nový kostel, ambity i proboštství vznikaly podle projektu Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Santiniho záměr nespočíval jen v jednotlivých stavbách, ale především v jejich vzájemném uspořádání. Arkádové chodby, nárožní kaple a symetrická kompozice vytvářejí celek, který je působivý i pro návštěvníka bez hlubší znalosti barokní architektury.
Po zrušení plaského kláštera Josefem II. v roce 1785 však areál ztratil původní funkci. Přecházel pod náboženský fond a později k Metternichům, část objektů sloužila hospodářským účelům a stav památky se zhoršoval. Zřícení kupole tak nebylo náhlou náhodou, ale vyústěním desetiletí zanedbávání.
Hanuš Zápal a záchrana Mariánské Týnice
Hanuš Zápal patřil k důležitým architektům meziválečné Plzně a jihozápadních Čech. Navrhoval školy, sociální ústavy, technické stavby i rodinné domy. Současně se věnoval historické architektuře a ukázal, že moderní architekt nemusí stát mimo péči o starší památky.
Už v roce 1919 stál u vzniku Spolku pro záchranu Mariánské Týnice. Jeho úloha nebyla pouze odborná. Organizoval záchranné práce, hledal finanční podporu a význam areálu vysvětloval veřejnosti prostřednictvím publikací i dalších aktivit. Po havárii kupole se podařilo za podpory státu a s pomocí vojenské čety zabezpečit zbytky stavby a provizorně ji zastřešit.
Opravy pokračovaly po desetiletí. Do počátku 40. let se podařilo obnovit ambit a část kostela, později vzniklo v areálu muzeum. Výraznější generální obnova začala v 90. letech a postupně zahrnula kostel, fasády proboštství, věže, hodiny, zvony i kupoli. Příběh památky tak není jen příběhem zkázy, ale také příběhem trpělivé práce několika generací.
Barokní celek znovu získal svou symetrii
Důležitým krokem byla dostavba východního ambitu podle původního Santiniho konceptu. Probíhala v letech 2017 až 2021 a uzavřela kompozici celého areálu. Nové arkádové chodby a kaple dnes neslouží jen jako architektonické doplnění, ale také jako prostor pro výstavy a návštěvnické aktivity. Projekt získal titul Stavba roku Plzeňského kraje 2020 mimo jiné za citlivé využití tradičních materiálů a postupů.
V kostele mohou návštěvníci obdivovat obnovenou kopuli, freskovou výzdobu a stálou výstavu obrazů Petra Brandla. Západní ambit zdobí fresky Františka Jakuba Luxe. Ve východním ambitu se nachází expozice 100 let obnovy Mariánské Týnice 1920–2020, která zachycuje období chátrání, první záchranné zásahy i pozdější rekonstrukce. Stálá expozice Baroko a jeho svět zasazuje areál do širšího prostředí plaské krajiny a představuje Santiniho architekturu i osobnost řeholníka a kartografa Mauritia Vogta.
Výstava, která spojuje architekturu s památkovou péčí
Výstava Hanuš Zápal: Architekt Plzeňska, obnovitel Mariánské Týnice byla otevřena 2. června 2026 a podle plánů muzea potrvá do 31. října. Zaměřuje se na Zápalovu tvorbu, jeho vztah k regionu i na způsob, jakým o historické stavby pečoval. Návštěvník tak může sledovat nejen podobu jeho veřejných a soukromých projektů, ale také proměnu názoru na to, co všechno znamená záchrana památky.
Výstavou provede Petr Domanický, její kurátor, architekt a památkář, který se Zápalovu dílu dlouhodobě věnuje. Komentovaná prohlídka v rámci Dne architektury je podle aktuálního programu plánována na sobotu 3. října 2026 od 16 hodin. Termín a možnost rezervace je vhodné před návštěvou ověřit u pořadatele, protože u kulturních akcí může dojít ke změně.
Výlet do barokní krajiny severního Plzeňska
Mariánská Týnice není izolovanou památkou. Patří k historické krajině Plaska, která v roce 2024 získala Označení Evropské dědictví. Návštěva proto může být součástí širšího výletu po stopách cisterciáckého kláštera, barokní architektury a krajiny severního Plzeňska.
Areál leží u Kralovic na adrese Mariánský Týnec 1. Muzeum nabízí několik prohlídkových okruhů, dětskou trasu i audioprůvodce. Od jara do podzimu bývá otevřeno denně kromě pondělí; před cestou je ale dobré ověřit aktuální režim, případná omezení a konání bohoslužeb či dalších akcí. Součástí návštěvy může být také arboretum, které je přístupné zdarma.