Jen málokterá tachovská procházka spojuje město, historickou krajinu a minerální pramen tak přirozeně jako Dlouhá alej. Oboustranné stromořadí vzniklo na konci 18. století jako promenádní cesta a dodnes vede návštěvníky z Tachova do nivy řeky Mže, k místu známému jako Windischgrätzův minerální pramen.
Promenáda, která přežila staletí
Alej nechal v letech 1790 až 1791 vysadit Josef Mikuláš Windischgrätz. Tehdy nešlo jen o praktickou cestu, ale také o reprezentativní prostor pro procházky a projížďky. Přibližně 650 metrů dlouhé stromořadí tvoří především lípy malolisté a velkolisté, doplňují je javory kleny a jírovce maďaly. Podle podkladů nominace do ankety Alej roku zde roste 194 stromů, jiné zdroje uvádějí o něco nižší počet. Bezpečné je proto mluvit o aleji se zhruba dvěma stovkami stromů.
Vzrostlé dřeviny dávají cestě výrazný charakter v každém ročním období. V létě vytvářejí příjemný stín, na podzim se koruny zbarvují a v zimě vynikne pravidelná kompozice aleje. Největším stromem bývá uváděna lípa malolistá s obvodem kmene téměř pět metrů; tento údaj pochází z dřívější nominace a nemusí odpovídat současnému měření.
Dlouhá alej je od roku 1992 označována jako památná alej. Nejde přitom o totéž co druhá historická knížecí alej, která vede od Tachova směrem ke Světcům. Obě stromořadí vznikla v době Windischgrätzů a obě se dochovala, každé však představuje jinou trasu i jiný výletní cíl.
Cesta za kyselkou a příběhem pramene
Na konci aleje čeká Windischgrätzův minerální pramen, někdejší oblíbené výletní místo v údolní nivě, dříve označované jako „Au“. Podle městských podkladů nechal pramen v roce 1781 znovu objevit a vyčistit vrchnostenský úředník Josef Serafin Schenfeld. Vypráví se také, že byl v minulosti zasypán v souvislosti s finanční dohodou mezi Alfrédem Windischgrätzem a opatem kláštera v Teplé. Tuto část historie je však vhodné brát jako tradované, respektive městem uváděné vysvětlení.
V roce 1844 nechal kníže Alfred II. Windischgrätz u pramene postavit restauraci Allewirsthaus a ve stejné době vznikl také altán nad pramenem. Minerální voda se později využívala například k výrobě bylinného likéru Sauerbrunnliquere. Po druhé světové válce pak pod národní správou sloužila k výrobě sodových vod a limonád.
Historie pramene ovšem zahrnuje i období, kdy k němu nebylo možné bez obav zamířit pro vodu. V letech 1990 až 2004 byl převážně uzavřen kvůli zvýšeným hodnotám sledovaných látek. Po sanačních pracích město oznámilo jeho opětovné zprovoznění. Zveřejněný laboratorní protokol z května 2022 u sledovaných mikrobiologických ukazatelů limity nepřekročil, aktuální kvalitu vody je však vždy nutné ověřit přímo u města nebo na místě. Možnost načepování minerálky proto nelze považovat za trvale garantovanou.
Výlet pro pěší i rodiny
Asfaltová cesta je vhodná pro pěší, rodiny s kočárky, cyklisty i in-line bruslaře. Lavičky rozmístěné podél aleje zvou k pomalejšímu tempu a v lokalitě nechybí ani bosochodník s několika druhy povrchů. Pro návštěvníky je k dispozici také kompostovací toaleta, jejíž stav a dostupnost se mohou v průběhu roku měnit.
Výraznou novinkou se stalo dětské hřiště vybudované v roce 2025 díky participativnímu rozpočtu. Jeho hlavním prvkem je více než dvacet metrů dlouhá herní loď, kterou doplňuje lanovka, lanový most a další herní prvky. Dlouhá alej tak není jen historickou kulisou, ale také místem, kam se dá vyrazit na nenáročný rodinný výlet.
Stromořadí, o které se město stará
Dlouhá alej získala v krajském kole ankety Alej roku 2022 nejvíce hlasů ze šesti nominovaných stromořadí v Plzeňském kraji. Celostátní vítězství tehdy připadlo jiné aleji, její regionální úspěch však dobře ukazuje, jak silné místo má v životě Tachova.
Historické stromy vyžadují průběžnou péči. Město provádí zásahy podle odborných arboristických posudků, včetně zdravotních řezů a statického zajišťování korun. Některé rizikové stromy musely být v minulosti odstraněny a údržba vzrostlé zeleně pokračuje i nadále. Právě spojení starého stromořadí, dochované krajinné kompozice a současné péče dělá z Dlouhé aleje pozoruhodnou přírodní zajímavost Tachova.