Expozice, která se nebojí složité minulosti
Obraz Magdalény Cubrové Na okraji jámy z roku 1979 bude v expozici vystaven vůbec poprvé. Zároveň se stane východiskem pro umělecký projekt skupiny Rafani, který nese stejný název. Právě podobné propojení historického díla s novou interpretací ukazuje, v čem jsou umělecké intervence zajímavé: nenahrazují stálou expozici, ale učí se na ni dívat z jiné perspektivy.
Výstava 1939–2021: Konec černobílé doby představuje umění z období, které zahrnuje válku, poválečný vývoj, státní socialismus i desetiletí po roce 1989. Její název přitom není jen prostým časovým údajem. Naznačuje také snahu nepřistupovat k této komplikované etapě automaticky prostřednictvím předem daných ideologických soudů.
Nové zásahy do známého prostoru
V expozici se objeví dílo Martina Zetové, které nově interpretuje tvorbu jeho otce Miloše Zetové. Další intervence čeká návštěvníky už ve foyer před vstupem do výstavních sálů. Tomáš Vaněk zde znovu uskuteční Particip č. 4, práci původně připravenou pro výstavu Vzdálené podobnosti. Něco lepšího než kosmetika z roku 1999. Tehdejší projekt připravili kurátoři Jana a Jiří Ševčíkovi.
Intervence tak propojují několik vrstev institucionální paměti. Připomínají nejen jednotlivá díla, ale také výstavní strategie, kurátorská rozhodnutí a způsoby, jakými se v průběhu let měnil pohled na moderní a současné umění. Návštěvník se díky nim může na stálou expozici dívat méně jako na uzavřený příběh a více jako na živý prostor, do něhož lze stále vstupovat s novými otázkami.
Veletržní palác jako součást příběhu
Prohlídka se nebude věnovat pouze obrazům a instalacím. V respiriu druhého patra nabídne také informace o přípravách stálé expozice pro Veletržní palác v 80. letech a o výtvarných aktivitách Margity Titlové a Jiřího Sozanského ve vyhořelé budově.
Historie samotného paláce je přitom pro takové téma mimořádně důležitá. Funkcionalistická stavba Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla vznikla v letech 1925 až 1928 původně pro veletrhy. V srpnu 1974 ji téměř zničil rozsáhlý požár a její rekonstrukce byla dokončena až v 90. letech. Od roku 1976 je Veletržní palác sídlem Národní galerie Praha. Budova tedy není pouhou kulisou sbírek, ale sama představuje výrazného aktéra jejich historie.
Co nabídne komentovaná prohlídka
Nové intervence představí ve středu 21. října 2026 kurátor Sbírky umění po roce 1945 Rado Ištok. Cyklus Očima kurátorů staví na odborném výkladu lidí, kteří se sbírkami dlouhodobě zabývají. Vedle základních informací proto může upozornit i na otázky spojené s výběrem děl, přípravou expozic nebo s detaily, které při samostatné návštěvě snadno zůstanou stranou.
Oficiální program Národní galerie Praha uvádí začátek ve 14:30 a předpokládaný konec v 15:45. U některých prodejních přehledů se však objevuje jiný čas, proto je vhodné před návštěvou ověřit aktuální údaje u pořadatele. Setkání je naplánováno u pokladen Veletržního paláce v ulici Dukelských hrdinů 47 v Praze 7. Rezervace probíhá přes GoOut.
Intervence vznikají v rámci oslav 230 let Národní galerie Praha. Jejich instalace je časově omezená: podle programu potrvá hlavní část od 24. do 27. září 2026 a některé zásahy zůstanou v expozici až do 3. ledna 2027. Také proto se může konkrétní podoba prohlídky v čase proměňovat. Vstupné je stanoveno na 120 korun, zlevněné činí 80 korun; členové Klubu přátel NGP zaplatí 50 korun.