Jiří Voskovec a Jan Werich propůjčili své hlasy také filmům, které měly informovat, vzdělávat a podporovat spojenecké úsilí. Jejich méně známé působení ve Spojených státech za druhé světové války připomene večer ve Werichově vile. Přednášku doplní projekce snímků Lepší zítřek a Hlášení po bitvě.
Od divadla k válečnému filmu
Voskovec, Werich a skladatel Jaroslav Ježek odešli do Spojených států na začátku roku 1939. Zpočátku vystupovali především pro krajanské publikum, zdokonalovali se v angličtině a hledali uplatnění v tamním rozhlase a filmovém prostředí. Jejich americká zkušenost se však postupně propojila také s válečnou informační službou.
V únoru 1942 vytvořili Voskovec s Werichem společně s Hugem Haasem zkušební nahrávku pro americkou vládu. V srpnu téhož roku se stali oficiálními zaměstnanci amerického Úřadu pro válečné informace, známého pod zkratkou OWI. Ve spolupráci pokračovali až do roku 1945.
Jejich práce nebyla omezena na herecké vystupování. V roce 1944 se věnovali také překládání a dabování amerických nonfikčních filmů. Dochované pracovní záznamy naznačují, že měli připravovat české překlady a namlouvat komentáře k dokumentárním, vzdělávacím i agitačním snímkům.
Desítky filmů pro české publikum
Americká strana chtěla film využít jako prostředek, který by evropským divákům přiblížil dění za oceánem, americký způsob života i spojenecké válečné úsilí. Pro české publikum bylo podle dochovaných údajů upraveno více než 60 amerických titulů. Témata sahala od válečných reportáží přes americkou krajinu a školství až po elektrifikaci, hospodářství nebo těžbu ropy.
České verze měly po skončení války putovat do Evropy a Československa. Distribuce se ale rozbíhala postupně a u některých filmů nakonec vznikly místo dabingu pouze titulky. Ani u jednotlivých dochovaných titulů proto není vždy možné jednoduše říct, že jejich české znění připravili výhradně Voskovec a Werich. Jejich podíl se mohl lišit podle konkrétního filmu a podoby zpracování.
Právě tento badatelský rozměr chce večer přiblížit Filip Šír. Dlouhodobě se zabývá archivním výzkumem spojeným s Voskovcem, Werichem a Jaroslavem Ježkem a pracuje s dobovými rozhlasovými, filmovými i dokumentárními materiály.
Dva filmy, dva pohledy na Ameriku
Jedním z promítaných snímků bude Hlášení po bitvě, známé také pod anglickým názvem Combat Report. Válečný dokument z roku 1942 zachycuje hlídkovou službu amerických bombardérů nad Atlantikem. Filmový přehled jej později uváděl mezi americkými válečnými dokumenty promítanými v Československu a český dabing připisuje Jiřímu Voskovcovi.
Druhým titulem je Lepší zítřek z cyklu Z amerického života. Podle dobového popisu se věnuje vzdělávání americké mládeže ve školách. Kontrast mezi válečnou reportáží a filmem o každodenním životě a školství ukazuje šíři materiálů, s nimiž se česká filmová práce v rámci OWI pojila.
Večer v domě, kde Werich žil
Werichova vila není pro podobné setkání náhodným místem. Jan Werich se do objektu na pražské Kampě nastěhoval na podzim roku 1945 a žil zde přibližně třicet let. Dnešní stálá expozice připomíná především jeho osobnost, Jiřího Voskovce a Osvobozené divadlo. Návštěvníci v ní najdou také rekonstrukci dvou místností Werichova bytu, fotografie Václava Chocholy a sál věnovaný divadelní tvorbě.
Samotný dům má přitom historii sahající více než 450 let do minulosti. První zmínka o stavbě dnešní vily pochází z roku 1580. Objekt později sloužil mimo jiné jako koželužna, zahradní domek a obecní bytový dům. Po povodni v roce 2002 prošel rekonstrukcí a od roku 2015 jej na základě veřejné soutěže provozuje Museum Kampa.
Praktické informace
Přednáška s projekcí se podle programu uskuteční ve středu 11. listopadu 2026 od 19 hodin ve Werichově vile na adrese U Sovových mlýnů 501/7 v Praze 1 – Malé Straně. Základní vstupné je uvedeno ve výši 120 korun. Vstupenky mají být k dispozici přes GoOut nebo na pokladně vily. Protože jde o budoucí termín, vyplatí se před návštěvou ověřit aktuální program, cenu i dostupnost míst.