Po setmění se tehdy ve Vejprnicích rozsvítila okna kostela tak, jako by uvnitř právě probíhala půlnoční mše nebo roráty. Lidé nejprve předpokládali, že v chrámu hoří, a vydali se situaci ověřit. Když si na faře vypůjčili klíče a vešli dovnitř, čekalo je překvapení: v kostele svítila pouze věčná lampa u hlavního oltáře. Loď zůstávala tmavá a žádný zdroj světla, který by vysvětlil záři v oknech, nenašli.
Podle místního kronikářského záznamu se úkaz opakoval několik večerů po sobě, vždy od soumraku přibližně do půlnoci, a potom náhle zmizel. Záznam dokonce uvádí, že jej pozorovali všichni vejprničtí občané. Jde však o tradované svědectví, nikoli o událost, jejíž průběh by dnes bylo možné nezávisle ověřit.
Fosfor, nebo odraz oblohy?
Tehdejší farář Martin Pachl se pokusil neobvyklý jev vysvětlit. Domníval se, že světélkování mohlo souviset s fosforem, který unikl ze zetlelých kostí v hrobce pod kostelem, a po smísení se vzduchem tak vytvořil podivnou záři. Jiná místní domněnka mluvila o odlesku polární záře. Ani jedno vysvětlení však nebylo potvrzeno.
Příběh je zajímavý právě tím, že zůstal na pomezí víry, dobového pozorování a snahy najít racionální odpověď. Martin Pachl přitom nebyl pouze postavou spojenou s tajemnou událostí. Dobové záznamy jej připomínají také jako aktivního duchovního, který se věnoval školství a výchově mládeže. Za jeho působení se podle farních podkladů změnila i podoba svatostánku.
Barokní kostel na místě staršího sídla
Dnešní kostel svatého Vojtěcha vznikl v letech 1722 až 1726 z iniciativy Františka Václava hraběte z Vrtby. Základní kámen byl položen 30. dubna 1722 a k vysvěcení došlo 25. srpna 1726. Stavba je považována za vrcholně barokní. Její autorství se nejčastěji spojuje s Františkem Maxmiliánem Kaňkou nebo s jeho žákem Františkem Ignácem de Prée, jisté připsání konkrétnímu architektovi však podklady nedovolují.
Kostel stojí v prostoru, který souvisí s někdejší vejprnickou tvrzí. Ta se v písemných pramenech poprvé připomíná už roku 1318 a podle obecních podkladů stávala v severozápadní části vsi právě v místech dnešního areálu. Později se její renesanční podoba patrně proměnila v centrální část barokní zájezdní hospody. Na jednom místě se tak dodnes potkávají stopy středověkého sídla, vrchnostenské stavební iniciativy i živého farního kostela.
Interiér, který stojí za pozorné prohlédnutí
Vnitřek kostela působí mnohem bohatěji, než by mohl návštěvník očekávat při pohledu zvenčí. Zdobí jej dřevěné sochy, sousoší a nástěnné malby. Hlavní oltář svatého Vojtěcha je vytvořen jako sloupová kompozice s oblouky a baldachýnem. Nad svatostánkem se nachází krucifix, po stranách stojí Panna Marie a svatý Jan a na sloupech jsou umístěny sochy členů Svaté rodiny.
Pozornost si zaslouží také iluzivní řešení presbytáře. Skutečné architektonické prvky se zde propojují s malovanými, takže prostor působí větší a dramatičtější. Na výzdobě se podle regionálních podkladů podíleli sochař Lazar Widemann a malíř František Julius Lux. Farní popis uvádí vedle hlavního oltáře ještě boční oltář svaté Anny a oltář Proměnění Páně.
V kostele se dochovaly také barokní varhany se dvěma manuály, pedálem a čtrnácti rejstříky. Jejich uměleckou hodnotu vyzdvihuje obec a přirovnává je k nástrojům v katedrále svatého Víta. Jde o hodnocení obce, přesto varhany představují jeden z důvodů, proč se vyplatí spojit návštěvu s komentovanou prohlídkou nebo kulturní akcí.
Zeď, kaple a most přes někdejší příkop
Kostel není osamělou stavbou, ale součástí památkově chráněného areálu. Obklopuje jej ohradní zeď se dvěma branami, u nichž stojí sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Václava. Při východním vstupu jsou dvě kaple. Pravá bývá označována jako Boží hrob, levá sloužila původně jako kostnice a v červnu 1893 byla upravena na kapli Panny Marie Lurdské.
Pod podlahou kostela se nachází hrobka. Její vstup zakrývá mramorová deska před presbytářem a po stranách jsou podlahové desky s reliéfy Točníků z Křimic. K faře vede přes někdejší příkop krytý dřevěný most, další neobvyklý prvek, který při běžné návštěvě Vejprnic snadno unikne.
V roce 2026 si obec připomněla 300 let od vysvěcení kostela. Oslavy 25. srpna nabídly také požehnání obnovované kapličky, křest nové knihy, setkání s farářem, starostou a architektem Janem Soukupem i večerní koncert. Kostel tak zůstává nejen historickou památkou, ale také místem, kde se dodnes potkává bohoslužba, místní paměť a kulturní život.
Kostel svatého Vojtěcha najdete na adrese Staročeská náves 4 ve Vejprnicích. Běžně nebývá otevřený jako muzeum s nepřetržitou návštěvní dobou, proto je vhodné ověřit aktuální časy bohoslužeb nebo možnost prohlídky u farnosti či obce. Nejlepší zážitek nabídne návštěva při komentované prohlídce, pouti, Noci kostelů nebo jiné akci, kdy lze nahlédnout i do příběhů, které zůstávají běžnému kolemjdoucímu skryté.