Na první pohled může Zámeček Radčice působit jako menší romantický zámek ukrytý mezi zelení. Ve skutečnosti jde o novogotickou vilu, kterou si nechali Lobkowiczové vystavět v roce 1908 na výrazném skalním svahu nad údolím Mže. Dnes v objektu sídlí umělecká škola, takže jeho interiér není běžně přístupný. Přesto má místo co nabídnout: spojuje architekturu, rodovou historii, chráněné skalní útvary i vzpomínku na kulturní atrakci, která zmizela před více než stoletím.
Vila, která měla připomínat Konopiště
Stavba stojí na skalním masivu známém jako Čertova kazatelna. Její téměř čtvercový půdorys doplňuje jedno patro a dvojice válcových nárožních věží. Vzhledem měla podle regionálních historických materiálů připomínat Konopiště, jednu z nejznámějších aristokratických rezidencí v Čechách. Stavbu místní prameny připisují plzeňským stavitelům Josefu a Václavu Páskovým.
Radčický areál přitom nebyl od počátku reprezentativním sídlem. Na místě měl podle místní tradice původně stát dvůr plzeňských dominikánů. Později zde vznikl barokní hospodářský dvůr se zděnou obytnou budovou, stájemi a ovčínem. Starší hospodářské sídlo bylo v roce 1888 zbořeno a o dvě desetiletí později ho nahradila novogotická vila.
S rodinou Lobkowiczů z Křimic spojují Zámeček regionální historické materiály. Ty také uvádějí, že se zde měl narodit Jaroslav Lobkowicz starší. Tento údaj je vhodné vnímat jako součást místní historické tradice, nikoli jako důvod k představě, že jde o rozsáhlý veřejně přístupný aristokratický zámek.
Od výletní restaurace k velkému přírodnímu divadlu
Okolí Zámečku bývalo na začátku 20. století vyhledávaným výletním místem. U vily fungovala restaurace Na Zámečku a nedaleko vznikla atrakce, která svým rozsahem překvapí i dnes. V roce 1914 bylo na konci rokle severně od objektu otevřeno přírodní divadlo Na zámečku.
Podle dobových údajů mělo hlediště 245 řad a 6 163 sedadel. Nešlo tedy o malé letní jeviště pro několik desítek diváků, ale o velký prostor určený početnému publiku. Archivní záznamy spojují scénu s Českým divadlem královského města Plzně a uvádějí například programy k operetě Polská krev nebo dramatu Jan Výrava, obojí z roku 1914.
Velkolepý projekt však neměl dlouhé trvání. Už v roce 1923 bylo přírodní divadlo kvůli zchátralosti rozebráno. Dnes proto nejde o dochovanou turistickou atrakci s jasně rozpoznatelným hledištěm. Jeho příběh ale dodává procházce kolem Zámečku další vrstvu: místo, které dnes působí klidně a téměř skrytě, bývalo kdysi dějištěm velkých kulturních představení.
Čertova kazatelna: skály nad Mží
Samotný skalní svah je chráněn jako přírodní památka Čertova kazatelna. Chráněné území v katastru Radčic má podle údajů města Plzně rozlohu 2,40 hektaru a leží v nadmořské výšce přibližně 311 až 340 metrů. Předmětem ochrany jsou skalní výchozy a tvary vzniklé selektivním zvětráváním sedimentů plzeňského karbonu.
Návštěvníci zde mohou pozorovat například skalní okna, kulisy a římsy. Právě geologické tvary dávají místu charakter a vysvětlují, proč vila vznikla právě na tomto exponovaném svahu. Pro přesnost je lepší mluvit o skalním masivu či skalních výchozech; označení pískovcový masiv, které se někdy objevuje v turistických textech, neodpovídá popisu přírodní památky uváděnému městem.
Místo, které žije školou
Ve 20. století se využití areálu proměňovalo. Za socialismu měl Zámeček sloužit jako domov důchodců, dnes v něm působí Střední uměleckoprůmyslová škola a Základní umělecká škola Zámeček. Výuka se zaměřuje mimo jiné na prostorový design, sochařství a konzervování či restaurování kamene. Současná funkce tak svým způsobem navazuje na výtvarný a řemeslný charakter historické budovy.
Zámeček Radčice se nachází na adrese Pod Vinicemi 889/82 v Plzni. K areálu vede trolejbusová linka číslo 11 na zastávku Pod Zámečkem, která je podle školy na znamení. Protože jde o školský areál, není možné automaticky počítat s prohlídkou interiéru nebo volným vstupem. Návštěvu je vhodné předem ověřit u školy a respektovat její provoz.
Nejlepší způsob, jak místo poznat, představuje spojení venkovní procházky kolem Čertovy kazatelny, pohledu na novogotickou vilu a výpravy do okolí údolí Mže. Radčice jsou dnes součástí Plzně a tvoří městský obvod Plzeň 7. Zámeček tak není izolovanou památkou na okraji mapy, ale pozoruhodným místem, kde se v jediném svahu potkává aristokratická vila, geologický reliéf a téměř zapomenutá kapitola plzeňského divadelnictví.