Jen málokde jsou dějiny tak přirozeně propojené s dnešním životem jako v Klášteře Hradišti nad Jizerou. Na pravém břehu Jizery, přibližně tři kilometry západně od Mnichova Hradiště, se dochovaly stopy někdejšího cisterciáckého kláštera. Později na jeho místě vyrostl renesanční zámek a areál se nakonec proměnil v pivovar, který je s obcí spojen dodnes.
Klášter, který zmizel pod pozdějšími stavbami
Historické jádro obce vzniklo na skalnatém ostrohu nad soutokem Zábrdky a Jizery. Klášter zde byl založen patrně kolem roku 1145. Jeho počátky a proměna řádové příslušnosti se v historických výkladech popisují s určitou opatrností, podle archeologických podkladů však měl být původně benediktinský a roku 1177 přešel k cisterciákům.
Ve 13. století zde vznikl rozsáhlý raně gotický komplex s opatským chrámem. Z původní stavby se nedochovala kompletní zřícenina, ale archeologická lokalita je mimořádně cenná. Připomínají ji části severního portálu, fragmenty obvodového zdiva klášterního kostela, krypta a další architektonické články. Pozůstatky zaniklého kláštera, zámku a pohřebiště jsou evidovány také ve Státním archeologickém seznamu České republiky.
Osud kláštera zpečetily husitské války. Dne 30. dubna 1420 byl areál zničen a vypleněn a řeholníci se po válkách na místo nevrátili. Z ruin pak po roce 1556 nechal Jiří z Labouně vystavět renesanční zámek. Ani ten však nebyl poslední kapitolou zdejšího areálu.
Od zámku k pivovarské tradici
Pivovarnictví je v Klášteře Hradišti doloženo už od 16. století. V 19. století se provoz rozšířil a po požáru zámku v roce 1869 byly jeho funkce postupně nahrazeny pivovarem. Dnešní areál tak v sobě spojuje několik výrazných historických vrstev: středověké opatství, renesanční sídlo i průmyslový podnik 19. století.
Právě tato proměna je hlavním důvodem, proč stojí za to vnímat Klášter Hradiště jinak než jako běžnou pivovarskou obec. Historie tu není uzavřená v jednom samostatném monumentu. Je rozptýlená ve zdech, sklepeních a stavebních detailech areálu, který stále slouží praktickému účelu.
Atmosféru místa doplňuje Restaurace Skála v prostorách vytesaných ve skalním masivu pod pivovarem. Podle provozovatele zdejší chodby a místnosti vznikaly už ve středověku a později sloužily jako sladovna a pivovarské sklepy. Návštěva tak může spojit poznávání místních dějin s odpočinkem, ovšem konkrétní možnosti prohlídky historických částí je vhodné předem ověřit. Areál je aktivně využívaný a ne všechny jeho části musí být volně přístupné.
Kostel jako druhá výrazná památka obce
Druhou důležitou dominantou Kláštera Hradiště nad Jizerou je kostel Narození Panny Marie. Pozdně gotická až renesanční stavba získala svou dnešní podobu přibližně kolem roku 1560 a připomíná dobu, kdy se místo po zániku kláštera znovu proměňovalo. Kostel v posledních letech prochází postupnou obnovou, a představuje tak další živou stopu zdejší historie.
Obec proto není jen zastávkou u pivovaru. Na malém prostoru se tu potkávají sakrální dějiny, šlechtické sídlo, archeologie i řemeslná a průmyslová tradice. Pro návštěvníka je zajímavé právě to, že jednotlivé vrstvy nelze oddělit jednoduchou prohlídkovou trasou – je třeba je číst přímo v krajině a dochovaných stavbách.
Výchozí bod pro cestu podél Jizery
Klášter Hradiště nad Jizerou leží na první etapě Zlaté stezky Českého ráje. Ta vede z Mladé Boleslavi přes Michalovice, Bakov nad Jizerou a Klokočku právě sem a pokračuje do Mnichova Hradiště. Celý úsek měří přibližně 25 kilometrů, takže může být zajímavým celodenním pěším výletem pro zdatnější turisty nebo základem pro kratší výpravy rozdělené do více částí.
Z obce lze pokračovat k zámku Mnichovo Hradiště, do údolí Jizery nebo ke Klokočce. Okolní krajina nabízí také další historické a přírodní lokality Českého ráje, včetně pěších tras kolem někdejších strážních hradů nad Jizerou. Klášter Hradiště tak dobře funguje jako samostatný cíl i jako zastávka na delší cestě.
Před návštěvou je praktické ověřit aktuální otevírací dobu pivovarské prodejny a restaurace. Prodejna se nachází naproti pivovaru a kromě piva nabízí také turistické známky. Samotné historické pozůstatky však není vhodné automaticky chápat jako volně přístupný areál. Největší hodnotu má místo pro toho, kdo si udělá čas na pomalé prohlédnutí obce a uvědomí si, jak se jeden ostroh nad Jizerou postupně měnil od kláštera přes zámek až k pivovaru.