Zámek Klimkovice není jen kulisou historického centra. V jeho prostorách dnes funguje městský úřad, kulturní a informační centrum i muzeum. Renesanční stavba tak zůstává součástí každodenního života města a zároveň připomíná dobu, kdy Klimkovice chránila vrchnostenská tvrz a později reprezentativní zámek.
Od tvrze k renesančnímu zámku
Dnešní zámek vznikl v letech 1578 až 1579 na místě starší gotické tvrze. Jde o dvoupatrovou zděnou budovu se čtyřmi křídly, která uzavírají vnitřní nádvoří. Původní podoba však byla výraznější než ta, kterou mohou návštěvníci vidět dnes. Před velkým požárem v roce 1854 měl zámek čtyři nárožní věže, zdobnější průčelí a podle místních historických údajů také 67 místností.
Po požáru prošel přestavbou a část renesančního vzhledu se ztratila. Další těžká rána přišla během osvobozovacích bojů na konci druhé světové války, kdy zámek znovu vyhořel. Přesné datum události se v místních pramenech liší – uvádí se duben 1945 i 1. květen. Poválečná obnova v letech 1946 a 1947 se týkala střechy, fasád, oken i vnitřních konstrukcí.
Schodiště, portály a stopy někdejšího života
Hodnotu zámku dnes připomínají především dochované stavební detaily. K nejvýraznějším patří monumentální kamenné schodiště s toskánskými sloupy a kamenným kuželkovým zábradlím. V prvním patře se nacházejí také dva bohatě zdobené kamenné portály, které patří k nejzajímavějším renesančním prvkům objektu.
V průjezdu do zámeckého dvora stojí pískovcová jezdecká lavička. Podle místního podání měla sloužit šlechtičnám při nasedání na koně. Zámek je navíc spojen s kostelem svaté Kateřiny nadzemní chodbou. Vrchnost ji údajně využívala při cestě na kostelní kůr, takže i tato nenápadná část stavby připomíná společenský a náboženský život někdejších obyvatel.
Ke klimkovickému zámku se váže také vyprávění o podzemní chodbě dlouhé přibližně 900 metrů. Měla snad sloužit jako úniková cesta, tuto možnost je však třeba chápat jako místní tradici, nikoli jako bezpečně doložený historický fakt.
Zámecká zahrada se proměnila v park
Na jižní straně zámku, ve svahu a v údolním zářezu potoka Polančice, se rozkládá Park Petra Bezruče. Navazuje na prostor někdejší zámecké zahrady, která se po druhé světové válce v letech 1946 až 1954 postupně proměnila ve veřejný městský park. Výraznější úpravou prošel park v roce 1991.
Dnes nabízí cesty k procházkám, rybníky i připomínky původního zámeckého areálu. Je přirozeným pokračováním návštěvy zámku a historického centra Klimkovic: po prohlídce stavebních detailů lze sejít do zeleně a vnímat místo v širších souvislostech. Park je volně přístupný, jeho konkrétní stav a případná omezení u rybníků je však vhodné před cestou ověřit.
Muzeum v živé památce
Součástí zámku je také Muzeum Klimkovice, které funguje od roku 1983. Expozice se věnují historii města, přírodě Poodří a významným osobnostem regionu. Starší podklady připomínají rovněž pamětní síň Heleny Salichové, malířky, grafičky a spisovatelky.
Muzeum po provozní pauze od prosince 2021 zajišťuje město prostřednictvím Kulturního a informačního střediska. Otevírací doba bývá omezená, podle oficiálních informací se pravidelně otevírá každou druhou sobotu dopoledne; školy a větší skupiny se mohou objednat individuálně. Aktuální termín je proto dobré ověřit před návštěvou.
Tip pro návštěvu Klimkovic
Zámek najdete v centru města na adrese Lidická 1. Protože jde zároveň o veřejnou administrativní budovu, neznamená jeho otevřenost automaticky možnost volné prohlídky všech interiérů. Nejlépe si proto naplánovat návštěvu jako kratší trasu historickým centrem: prohlédnout si zámek a kostel svaté Kateřiny, zastavit se u dochovaných architektonických prvků a pokračovat do Parku Petra Bezruče. Právě spojení živé památky, muzea a klidné zeleně dává Klimkovicím osobitý charakter.