Kokořín nepůsobí jako obyčejná hradní zřícenina. Jeho válcová věž, protáhlé hradní jádro a poloha nad lesnatým údolím říčky Pšovky vytvářejí obraz, který dobře zapadá do romantických představ o českém středověku. Právě v tom je ale jeho zvláštnost: dnešní podoba hradu není jen výsledkem staletého chátrání, ale také promyšlené rekonstrukce z počátku 20. století.
Od středověkého hradu k opuštěné zřícenině
Hrad vznikl před polovinou 14. století a jeho založení tradice spojuje s Hynkem Berkou z Dubé. Stával na strategicky výrazné pískovcové skále nad cestami Kokořínským dolem. Po husitských válkách se na Kokoříně vystřídali například Jan Řitka z Bezdědic, Klinštejnové a Beřkovští ze Šebířova.
Po třicetileté válce se však osud hradu obrátil. Kokořín byl zařazen mezi pevnosti, které se nesměly opravovat, aby nemohly znovu sloužit jako vojenské opěrné body. Stavba postupně ztrácela význam, pustla a proměňovala se ve zříceninu. Její působivé pozůstatky si v 19. století oblíbili malíři i básníci. Kokořínské okolí navštěvoval také Karel Hynek Mácha, který se zdejší krajinou inspiroval při tvorbě díla Cikáni.
Romantický hrad podle starých představ
Na konci 19. století zříceninu koupil podnikatel Václav Špaček. Jeho rodina následně nechala Kokořín v letech 1911 až 1918 obnovit podle návrhů architekta Eduarda Sochora, a to pod dohledem historiků a dalších odborníků. Rekonstrukce vrátila hradu výraznou siluetu, zároveň mu ale vtiskla historizující romantický charakter.
Když dnes návštěvník prochází Kokořínem, nevidí tedy dokonale zachovanou středověkou stavbu. Starý palác byl při obnově upraven pro interiérovou expozici a v areálu vznikl také nový palác. Výsledkem je působivá památka, na níž se potkávají skutečné středověké základy, dochované části opevnění a představa, jak měl „správný“ hrad vypadat podle estetických představ počátku 20. století.
Hradní areál zahrnuje také hlavní a schodišťovou věž, hradební zeď, most, předhradí, studnu a konírnu vytesanou ve skále. Na nádvoří stojí socha Jarmily Špačkové z roku 1915. Se studnou se pojí různé pověsti, ty je však třeba vnímat jako součást místního vyprávění, nikoli jako doložené historické události.
Co čeká návštěvníky uvnitř
Prohlídka s průvodcem vede přes hradní ochoz, starý palác, rytířskou síň, lovecký předpokoj, obytné pokoje a podkrovní síň. Interiéry doplňuje historizující zařízení, erby, nástěnné malby, krb a předměty spojené s rodem Špačků. Výklad tak pomáhá pochopit nejen dějiny hradu, ale i to, jakým způsobem byl Kokořín na začátku minulého století nově utvářen.
Druhý návštěvní okruh je samostatný. Nabízí především výstup na hradní věž a výstavu fotografií, tiskovin a pohlednic zachycujících historii Kokořínska od roku 1888 do roku 1972. Věž měří podle různých údajů přibližně 38 metrů, přičemž prameny se v přesném čísle liší. Za příznivého počasí se z ní otevírají pohledy směrem k Hradsku, Skalnímu městu, Housce nebo Novému Dvoru. Výstup proto nemusí být vhodný pro každého, zejména pro osoby s omezenou pohyblivostí.
Výlet, který nekončí u hradní brány
Kokořín je ideálním cílem pro spojení prohlídky památky s pěší výpravou. Hrad leží v lesnatém Kokořínském dole a okolní turistické trasy vedou krajinou pískovcových skal, roklí a vyhlídek. V širším okolí lze výlet spojit například s návštěvou Pokliček, hradu Houska, Hradska nebo vrchu Vrátenská hora. Konkrétní stav a průchodnost tras je vhodné před cestou ověřit.
Hrad Kokořín je národní kulturní památkou a administrativně náleží k obci Kokořín ve Středočeském kraji, v části Kokořínský Důl. Během sezony bývají přístupné dva okruhy, jejichž provozní doba se v průběhu roku mění. Před návštěvou je proto dobré ověřit aktuální režim přímo u správy hradu. Kokořín si nejlépe užijete tehdy, když si vedle samotné prohlídky necháte čas také na okolní údolí – právě spojení výrazné stavby a romantické krajiny je jeho největším kouzlem.