Jen málokde je tak názorně vidět, jak se přírodní prostředí promítlo do každodenního života lidí. Šemanovický důl na Kokořínsku tvoří hluboké pískovcové údolí mezi Šemanovicemi a Jestřebicí, v němž se dochovaly skalní byty, sklepy i hospodářské prostory. K nim se přidává Klemperka – místo, které může být pozůstatkem skalního hrádku nebo jiného opevněného skalního objektu.
Bydlení vytesané do pískovce
Kokořínsko je známé kvádrovými pískovci, roklemi, skalními městy a tvary zvětrávání, například voštinami. Stejně důležitou součástí zdejší krajiny je však tradiční lidová architektura. Lidé dokázali skalní stěny využít nejen jako přirozenou ochranu, ale také jako praktický stavební materiál.
Většina skalních obydlí na Kokořínsku vznikala v 19. a na počátku 20. století, některá ale mohou pocházet už z 18. století. Jejich dispozice často připomínala běžný roubený dům komorového typu. Ve skále tak bývala síň, světnice a komory, někdy také chlév nebo sklep. Nešlo tedy pouze o provizorní úkryt, ale o promyšlené zázemí pro bydlení i hospodaření.
Čp. 31 a další stopy obyvatel
Výrazným příkladem je skalní obydlí u domu čp. 31 na severovýchodním okraji Šemanovic. Je vytesané ve východně orientované pískovcové stěně, která klesá do Šemanovického dolu, a je památkově chráněné. Dochovalo se zde tradiční trojdílné uspořádání se síní, světnicí a komorami.
Zajímavým detailem je nízký chlívek vysekaný přímo ve skále. Se síní ho spojovala štěrbina, díky níž bylo možné kontrolovat zvířata. K obydlí patří také samostatný skalní sklep s oknem. Právě podobné drobnosti ukazují, že zdejší skalní stavby vznikaly podle skutečných potřeb svých obyvatel.
Šemanovickým dolem a jeho okolím lze narazit i na další historická místa a názvy: bývalá čp. 23, Rozbořenku, někdejší čp. 26, Relich nebo skalní obydlí v Truskavně. Ne všechny objekty jsou zachované ve stejném rozsahu a jejich přístupnost se může lišit. U památkově chráněného obydlí čp. 31 je například při organizované exkurzi plánována prohlídka exteriéru.
Klemperka mezi historií a pověstí
Na jižním konci dolu, pod ostrožnou s Truskavnou, se nachází Klemperka. Přirozený pískovcový převis tu byl dodatečně upraven a doplněn tesanými prostory. Celek mohl být díky své poloze a případným roubeným přístavbám dobře bránitelný.
O přesném účelu Klemperky ale neexistuje jednoznačný výklad. Lokalita bývá spojována se středověkým skalním hrádkem, tvrzí či jiným opevněným místem. Odbornější popisy ji dávají do souvislosti s dutinovými a jeskynními hrady, zároveň však neoznačují konkrétní funkci za bezpečně prokázanou.
Také jméno Klemperka patří spíše do oblasti místní tradice. Podle pověsti měl jeskyni na počátku 19. století využívat jako úkryt loupežník Klempera. Příběh dodává místu přitažlivou atmosféru, nelze ho však zaměňovat za doloženou zprávu o skutečném obyvateli jeskyně nebo ukrytých pokladech.
Vycházka krajinou, kde se potkává příroda s minulostí
Šemanovickým dolem vede žlutě značená turistická trasa mezi Jestřebicí a Klemperkou. U Klemperky se napojuje na modrou trasu od Kokořína. Cesta nabízí nejen skalní dutiny a pískovcové stěny, ale také pohled na Truskavnu, Kostelíček u Malé Jestřebice a další pozůstatky historického osídlení.
Právě propojení přírodních tvarů s lidskými zásahy je na tomto místě nejcennější. Stejný pískovec, který vytvořil rokle a převisy, poskytl lidem prostor pro světnici, sklep i hospodářské zázemí. Návštěvník tak neprochází jen malebným údolím, ale krajinou, v níž jsou dějiny doslova vytesané do skal.
Prakticky na cestu
Trasa podle zvolené varianty měří přibližně deset až dvanáct kilometrů a vede členitým pískovcovým terénem. Není vhodná pro kočárky ani pro návštěvníky s omezenou schopností pohybu a orientace. Hodí se pevná obuv; u Klemperky je podle muzejních informací třeba vystoupat po žebříku.
Regionální muzeum Mělník připravuje k tématu komentovanou vycházku s historikem a archeologem Kamilem Podroužkem. Uskutečnit se má v sobotu 5. září 2026 od 10 hodin, se srazem u autobusové zastávky v Malé Jestřebici. Přibližně šestihodinová trasa dlouhá kolem deseti kilometrů je součástí programu připomínajícího padesát let od vyhlášení původní CHKO Kokořínsko. Před cestou je vhodné ověřit aktuální podmínky akce i režim přístupu ke Klemperce, který může ovlivnit ochrana přírody nebo sezónní uzávěry.