Voda s mimořádným obsahem oxidu uhličitého je jedním z hlavních důvodů, proč mají Konstantinovy Lázně své pevné místo mezi českými lázeňskými destinacemi. Místní prameny jsou známé už několik staletí a dnes se využívají především při léčbě a rehabilitaci nemocí kardiovaskulárního systému. K tomu se přidává příjemné prostředí lesoparku a výletní krajina, která začíná prakticky za lázeňskými domy.
Od Smraďáku k lázeňskému místu
První písemná zmínka spojovaná s místními prameny pochází pravděpodobně z roku 1566. Tehdy se místo označovalo jako Smrdak nebo Smraďák, což odkazovalo na charakteristický zápach minerální vody. Za běžně uváděný začátek novodobé lázeňské historie se považuje rok 1803. Sedláci z nedaleké Nové Vsi tehdy u pramene postavili jednoduchou dřevěnou lázeňskou boudu.
O devět let později ji nahradila kamenná budova s 22 pokoji, jídelnou a pěti lázeňskými kabinami. Stavba později vešla ve známost jako Stará Lázeň. Význam místa postupně rostl a v roce 1837 získali zdejší pozemky Löwensteinové. Další rozvoj přineslo železniční spojení mezi Pňovany a Bezdružicemi, otevřené v roce 1901. Konstantinovy Lázně byly úředně uznány za lázeňské léčebné místo v roce 1928.
Co je zvláštního na místní kyselce
Hlavním přírodním léčivým zdrojem je studená minerální uhličitá voda. Oficiální údaje uvádějí, že vrt BV 11 – Prusík dosahuje hloubky 40 metrů. Voda z něj má teplotu 9,9 °C, pH 5,26 a obsahuje 3136 miligramů oxidu uhličitého na litr. Druhý zdroj, BV 12 – Kokašický, je stejně hluboký a obsah CO₂ v něm činí 2756 miligramů na litr.
V lázeňské terminologii jde o přírodní, studenou, hypotonickou, železnatou kyselku hydrogenuhličitano-sodno-hořečnatého typu se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité. Lázně a obec uvádějí, že právě množstvím volného oxidu uhličitého patří zdejší voda k české špičce, respektive drží v rámci republiky prvenství. Toto tvrzení vychází z místních oficiálních údajů a chemických rozborů.
Voda se používá například k uhličitým a suchým uhličitým koupelím, plynovým injekcím, rehabilitaci a dalším fyziatrickým procedurám. U pramene Prusík si návštěvníci podle aktuální dostupnosti mohou načerpat čerstvou minerální vodu. V zimě bývá pitný výklenek k dispozici u vstupní haly lázeňského hotelu Prusík; před cestou je ale dobré ověřit současný režim.
Krátké procházky i delší okruhy
Samotný lázeňský areál je zasazený do zeleně a dobře se hodí k poklidné procházce. Pro nordic walking jsou vyznačeny modrý okruh dlouhý 1,6 kilometru a červený okruh o délce 4,8 kilometru. Kdo chce vyrazit dál, může si vybrat ze čtyř okružních naučných stezek.
Stezka Ke Studánce lásky měří 7,5 kilometru. Okruh Hradišťský vrch je kratší, dlouhý 5,5 kilometru, a vede mimo jiné k vyhlídkám a k zatopenému čedičovému lomu. Desetikilometrová trasa Ovčí vrch propojuje vrch Krasíkov, zříceninu hradu Švamberk a lokalitu Dolní Polžice. Sedmikilometrová stezka Šipín nabízí cestu podél Úterského potoka, k hradu Gutštejn, Bezemínskému hradišti, vyhlídce Šipín a Svaté studánce.
Za Gutštejnem, Krasíkovem i Bezdružicemi
Konstantinovy Lázně mohou být také základnou pro celodenní výlety. Pěší i cyklistické trasy míří ke zříceninám hradů Gutštejn, Volfštejn a Krasíkov, na Hradišťský a Ovčí vrch nebo k zámku v Bezdružicích. Zajímavé jsou také pravěké lokality u Bezemína a drobné sakrální památky rozptýlené v krajině.
Pro cyklisty a bruslaře slouží místní cyklo-inline stezka dlouhá přibližně 5,3 kilometru. Její základ tvoří zhruba tříkilometrový okruh mezi Konstantinovými Lázněmi, Novou Vsí a Starými Lázněmi, na který navazují další větve. V širším okolí pak pokračuje síť tras Konstantinolázeňska a Stříbrska. Jejich stav i průjezdnost se mohou podle sezony měnit.
Konstantinovy Lázně tak nabízejí vyváženou kombinaci odpočinku a pohybu. Během jediného dne lze ochutnat minerální vodu, projít se historickým lázeňským prostředím a vyrazit lesnatou krajinou k hradu, hradišti nebo vyhlídce. Hlavní lázeňský provoz najdete na adrese Plzeňská 58 v Konstantinových Lázních.