Nejvýraznější částí Gutštejna je mohutný obdélný bergfrit s nápadně zaoblenými nárožími. Z jeho kamenného zdiva se dochovalo přibližně dvacet až pětadvacet metrů, takže věž dodnes působí jako přirozená dominanta skalnaté ostrožny nad údolím Hadovky. Hrad leží v katastru Okrouhlého Hradiště, které je součástí obce Konstantinovy Lázně na Tachovsku.
Gutštejn však není jen působivou romantickou ruinou. Je také cenným dokladem složitého vývoje středověkého hradu, jehož podobu ovlivňovalo nestabilní skalní podloží, proměny vojenské techniky i osudy šlechtického rodu, který mu dal jméno.
Sídlo pánů z Gutštejna
Hrad vznikl patrně kolem roku 1300 jako rodové sídlo pánů z Gutštejna. První písemné zmínky se v odborných podkladech datují odlišně, k rokům 1316 nebo 1319. Jisté je, že Gutštejnové se zejména v 15. století zařadili mezi významné západočeské šlechtické rody. K jejich držbám patřily také Bělá, Rabštejn nad Střelou, Nečtiny, Tachov nebo Kromberk.
Hrad měl dvojdílnou dispozici. Lichoběžníkové předhradí se dnes připomíná především terénními tvary, zatímco hradní jádro ve dvou výškových úrovních si uchovalo části obvodových hradeb, paláců a hlavní věže. Vstupy do bergfritu bývaly umístěny v různých výškách a ve zdivu jsou patrná kamenná ostění související s padacími můstky.
Na věž navazoval severní palác s úzkými střílnami, klenutými okny a fragmenty omítek. Jižní palác stál níže a od severního jej odděloval úzký dvorek. Ve zbylé stěně se dochovaly části sedilií, kamenných sedátek u oken, která patří v západních Čechách k neobvyklým nálezům. Pod palácem je sklep vytesaný ve skále a pozůstatek štoly, snad související s přístupem k vodě. Vlastní studnu hrad podle dochovaných poznatků neměl.
Obléhání, opravy a další proměny
Významnou kapitolou dějin Gutštejna je duben roku 1422, kdy jej obléhalo vojsko Jana Žižky. Podle některých výkladů mohl být hrad dobyt. Archeologický výzkum přinesl k této události pozoruhodné vodítko: dřevěné prvky v horní části věže pocházejí ze stromů pokácených v létě 1421 a 1422. Mohly tedy souviset s opravami po husitském útoku.
Věž i další části hradu se výrazně měnily také na konci 15. století. Tehdy vznikla její další nástavba a pravděpodobně byl přestavěn i severní palác. Právě tato pozdně gotická podoba výrazně ovlivňuje obraz zříceniny, který vidíme dnes. Opakované stavební zásahy souvisely mimo jiné s problematickým podložím, které mohlo vést k poruchám i destrukcím.
Pozdější dějiny Gutštejnů jsou méně romantické než samotné ruiny. Rod se dostal do konfliktu s králem a někteří jeho členové podnikali nájezdy v Čechách i Bavorsku. Na hradě měli zadržovat zajatce a požadovat za ně výkupné. Posledním Gutštejnem, který hrad vlastnil, byl Viktorin. Roku 1549 jej prodal Hanuši Elpognárovi z Dolního Šenfeldu. Správní centrum panství se následně přesunulo do Bezdružic a hrad byl v 16. století opuštěn.
Ruina v krajině Hadovky
Odlehlost místa pomohla zdivu přežít. Gutštejn nebyl ve velkém rozebrán na stavební kámen, i když část materiálu mohla být využita v nedalekém dvoře Daňkov. Ten původně sloužil jako hospodářské zázemí hradu. V roce 1816 zde vznikla dančí obora a později také lovecký zámeček.
Vztah hradu ke krajině je patrný na každém kroku. Ostrožna se zvedá nad Hadovkou v lesnatém prostředí přírodního parku Úterský potok a vegetace se stala součástí vzhledu samotné zříceniny. Při opravách zůstaly v hradním jádře borovice a na koruně věže jalovce či túje. Právě spojení kamene, stromů a údolí dává Gutštejnu jeho charakteristickou atmosféru.
Na širší krajinu se lze dívat také z Bezemínského hradiště, odkud se otevírá pohled k Hadovce, Gutštejnu a směrem k Vlčí hoře. Historické místo tak není izolovaným cílem, ale součástí souvislého příběhu krajiny, v níž se střídají hradiště, mohylová pohřebiště, potoky a lesní cesty.
Výletní cíl s důležitým omezením
Gutštejn se stal oblíbeným výletním místem už v 19. století, kdy se rozvíjely nedaleké Konstantinovy Lázně. Ve 20. století prošel částečnými opravami, archeologickým průzkumem a stavebním zajištěním. Výzkum přitom stále není uzavřený a další nálezy mohou zpřesnit vývoj hradu i jeho jednotlivých částí.
Podle aktuálních informací Národního památkového ústavu k 31. srpnu 2026 je areál pro návštěvníky uzavřen a termín zpřístupnění není stanoven. Důvodem je hledání bezpečného způsobu, jak památku prezentovat a umožnit pohyb osob v jejím areálu. Zřícenina zároveň představuje riziko pádu a uklouznutí, proto není vhodné vstupovat za zákaz ani prolézat zdivo.
Širší okolí lze poznávat prostřednictvím okružní naučné stezky Šipín, dlouhé přibližně sedm kilometrů. Spojuje údolí Úterského potoka a Hadovky, Gutštejn, Bezemínské hradiště, mohylové pohřebiště i osadu Šipín. Trasa má opakovaná stoupání a klesání; její aktuální průchodnost, stejně jako možnosti parkování u dvora Daňkov, je vhodné před cestou ověřit. Aktuální informace poskytuje správa hradu prostřednictvím kláštera Kladruby.